A tenhle znáte: Přijde kůň do baru.....
Od stand-up komika se čekají dobré vtipy, drsný humor a krátké příběhy, kterými dokáže rozesmát a udržet v napětí publikum různého naturelu. Jinak je nebezpečí, že zábava lehce sklouzne do trapasu, lidé se přestanou bavit, řečníka vypískají a nebo prostě vstanou a odejdou dřív, než se dostaví pointa.
To se přihodí i hrdinovi knihy izraelského spisovatele Davida Grossmana Přijde kůň do baru. Grossmanova kniha není vtipná, přestože ji vypráví stand-up komik. Je smutná, ale strhující. Její hrdina Dovale G. v průběhu vystoupení v městčku Natanja, kterým se román začíná i končí, řekne možná jeden dobrý vtip (o stařečkovi, který sedí na lavičce a pláče), nad kterým se nahlas a s úlevou zasmějete. Ty ostatní vtipy, kterými přerušuje svůj temný příběh, jsou často urážející a agresivní.
Dovale tak svým vystoupením lidi spíš rozčiluje než baví. Ale i tak se mnozí, kteří přišli na jeho vystoupení a zaplatili vystupenku, nemohou od jeho vyprávění odtrhnout a vytrpí si Dovala až do konce.
Grossman totiž ve svém ceněném románu předvedl umění vypravěče, který mistrovsky rozvíjí příběh jedné staré epizody, která Dovalovi v mládí zničila život. Po letech se ji rozhodl odvyprávět starému příteli z dětství, Avišajovi, soudci v důchodu, který ho poslouchá v sále a váhá, jestli před jeho slovy neuteče.
z textu Mirka Tody pro slovenský Denník N
A takto knihu hodotí překladatelka knihy do slovenštiny, Silvia Singer:
Román Přijde kůň do baru považuji za nadčasový příběh, který je velmi dobře napsaný, tak, jak to umí jen David Grossman. Nejdřív vás navnadí vtipy, žoviální atmosférou stand-up komedie, jenže to je jen povrch. Potom vás vede do stále větších hloubek příběhu, spletitých vztahů. Neustále překvapuje zvraty, které se neprojevují jen v ději, ale také v Dovalově chování před diváky na jevišti. Například když v jednu chvíli před obecenstvem odhalí své odpudivé břicho. Myslím, že se Grossmanovi podařilo přes žánr stand-up comedy (který mimochodem osobně nevyhledává), přivést čtenáře do divadla a odvyprávět životní trauma dospělého muže, který byl kdysi citlivým dítětem, a zroveň se dotknout tak vážných témat, jako jsou důsledky holokaustu v rodině. A to nejen v izraelském kontextu.