Člověk-lama, člověk-jednorožec, člověk-mořská panna

/ nakl. Alpha book

Tato roztomilá série potěší každého. Je hravá, ale zároveň v sobě skrývá moudrost. Často nám může pomoci vidět věci a události tak trochu z nadhledu. Veselé obrázky doplněné krátkým textem jsou pro pobavení, slouží k zamyšlení a zalíbení v nich mohou nakonec najít i ti, kteří neradi čtou.
Tato roztomilá série potěší každého. Je hravá, ale zároveň v sobě skrývá moudrost. Často nám může pomoci vidět věci a události tak trochu z nadhledu. Veselé obrázky doplněné krátkým textem jsou pro pobavení, slouží k zamyšlení a zalíbení v nich mohou nakonec najít i ti, kteří neradi čtou.

Buďte jako Lama. Proč? Protože je přátelská, dobře naladěná, mírumilovná a klidná. Lama nedopustí, aby ji život zklamal – miluje každou jeho minutu.Lama životem jemně poklusává – jediné, co ji zatěžuje, je její srst. Ráda projevuje svou individualitu a osobitost různými styly. Je klidná s velkým K a nejšťastnější je, když může trávit čas se svým stádem... Je přátelská a šarmantní a vždy vám bude oporou. Nenechte se zmást jejími řasami – je překvapivě chytrá, a když na ni budete moc tlačit, zbaví se vás malým plivnutím, zejména kdybyste se pokoušeli pást se na jejím trávníku.Lama vám obohatí život svou elegancí a šarmem a její přirozená zvědavost je nakažlivá. Je spokojená, když si sama pobrukuje svou oblíbenou písničku, stejně jako když zůstane celý den doma v pyžamu nebo si vyjde s holkami na mejdan. Všechno je dobré, když jste s Lamou. Žijte život jako Lama, a nebude v něm žádné drama.

Buďte Jednorožec. Jednorožec je nebojácný a laskavý, vždy se snaží myslet pozitivně a vidět v jiných to dobré, ale také se rád směje a dovádí, dávejte si pozor, protože má vždy v rukávu schovanou nějakou rošťárnu.Jednorožec rád na věcech vidí jejich zábavnou stránku a baví ho všechno, co dělá. Je hrdý na to, že je jiný než ostatní, a je plný pozitivní energie; Jednorožec nikdy nestojí stranou. Je vždycky první na tanečním parketu a je mu jedno, co si o tom myslí ostatní... vždyť hudba a tanec jsou stvořeny k zábavě. Jednorožec se cítí dobře ve své kůži, má rád sebe a všechny kolem. Žije přítomností a netrápí se minulostí (ta už je za ním) ani si nedělá starosti o budoucnost (kdoví, co přinese).Když budete žít jako Jednorožec, budete šťastní a vaše sklenice bude vždy plná, přetékající vášní a dobrem.Buďte Jednorožec, a svět bude díky vám barevnější, šťastnější a klidnější.

Buď mořskou pannou. Proč? Protože je to původní nezávislá žena: divoká a požitkářská přírodní síla. Je šťastná v moři i na souši. Mořská panna vášnivě miluje život. Bojuje za svá práva a za všechno, čemu věří, a její činy vede její láska k planetě a pevná morální pravidla. Mořská panna věří sama sobě a nedovolí, aby jí cokoliv stálo v cestě. Své přátele si pečlivě vybírá a nikdy je neopouští.Mořská panna se nebojí svých citů, ale ani si jimi nenechá řídit život. Její upřímný duch a umíněná povaha z ní dělá sílu, se kterou si neradno zahrávat... je lepší mít ji za přítelkyni než soupeře. Mořská panna je přitažlivá a šarmantní, a ne náhodou je nazývána bohyní moře. Má ráda konstruktivní debatu a jasně dává najevo své přesvědčení, aby tak pomohla dobré věci. Věří, že muži, ženy a ostatní bytosti jsou si rovné a že vzájemná úcta vede ke šťastnému a naplněnému životu.

Další články

Hermína Franková (1928) debutovala v časopisech Host do domu a Plamen, kde byla v 60. letech členkou redakční rady. Už v prvních povídkách (vyšly pak pod názvy Děti platí polovic a Plavčík a sardinky) měla blízko k dětskému vnímání nelehkých životních situací a stala se jednou z představitelek nové vlny v prozaické tvorbě pro dětské a mladé čtenáře. Teď ji vychází další kniha - Slečna Florence a pátrací četa.
Aktuality

Ta, co napsala Dívku na koštěti - Hermína Franková

Hermína Franková (1928) debutovala v časopisech Host do domu a Plamen, kde byla v 60. letech členkou redakční rady. Už v prvních povídkách (vyšly pak pod názvy Děti platí polovic a Plavčík a sardinky) měla blízko k dětskému vnímání nelehkých životních situací a stala se jednou z představitelek nové vlny v prozaické tvorbě pro dětské a mladé čtenáře. Teď ji vychází další kniha - Slečna Florence a pátrací četa.
 | Tomáš Weiss
Dobrodružství, které nevymyslíš! Miloš Doležal ve své knize Pepito, (ne)plivej! vypráví příběh, který se skutečně stal. Dnes již nezjistíme, zda velbloudice utekla z nějakého rozprášeného cirkusu, sovětským či rumunským jednotkám, anebo byla kořistí z německé zoo, nicméně akce, kterou pohledští a brodští skauti podnikli, je naprosto jedinečná. Dovedli velbloudici v červnu 1945 z Havlíčkova Brodu do pražské zoo a zachránili tak Pepitu (později přejmenovanou na Junačku) před utracením.
Aktuality

V červnu roku 1945 kráčela velbloudice Pepita v doprovodu skautů z Vysočiny do Prahy

Dobrodružství, které nevymyslíš! Miloš Doležal ve své knize Pepito, (ne)plivej! vypráví příběh, který se skutečně stal. Dnes již nezjistíme, zda velbloudice utekla z nějakého rozprášeného cirkusu, sovětským či rumunským jednotkám, anebo byla kořistí z německé zoo, nicméně akce, kterou pohledští a brodští skauti podnikli, je naprosto jedinečná. Dovedli velbloudici v červnu 1945 z Havlíčkova Brodu do pražské zoo a zachránili tak Pepitu (později přejmenovanou na Junačku) před utracením.
 | Český rozhlas
Dají se knihy číst i třeba po sto letech od vydání? Tak jistě - technicky jistě ano, ale jsou schopny vyvolat čtenářský zážitek? Není nakonec klasika jen něco jako trilobit, o kterém je dobré vědět, je třeba ho umět školně popsat a zařadit - ale až na pár specialistů nás zase doběla nerozpaluje? Navíc - všechno je dneska jinak - co např. s Čapkem nebo Gončarovem? A zkusili jste poslední dobou napřímo nějakou klasiku?
Aktuality

Číst dnes klasiku? Zkuste to, čtenářská překvapení nejsou vyloučena

Dají se knihy číst i třeba po sto letech od vydání? Tak jistě - technicky jistě ano, ale jsou schopny vyvolat čtenářský zážitek? Není nakonec klasika jen něco jako trilobit, o kterém je dobré vědět, je třeba ho umět školně popsat a zařadit - ale až na pár specialistů nás zase doběla nerozpaluje? Navíc - všechno je dneska jinak - co např. s Čapkem nebo Gončarovem? A zkusili jste poslední dobou napřímo nějakou klasiku?