Zapomeň na hádání z ruky - vyšla kniha Okultní tradice Cikánů

/ Petr Nagy

Pierre Derlon se oženil s Cikánkou a prožil dlouhá léta s kočovnými kmeny, kde se setkal s cikánským čarodějem a stařešinou, který ho zasvětil do mnoha posvátných tradic, obřadů a pravidel. Jeho kniha Okultní tradice Cikánů, v níž líčí své zážitky se svým cikánským duchovním otcem, nyní vychází poprvé česky v překladu Tomáše Havla.
Pierre Derlon se oženil s Cikánkou a prožil dlouhá léta s kočovnými kmeny, kde se setkal s cikánským čarodějem a stařešinou, který ho zasvětil do mnoha posvátných tradic, obřadů a pravidel. Jeho kniha Okultní tradice Cikánů, v níž líčí své zážitky se svým cikánským duchovním otcem, nyní vychází poprvé česky v překladu Tomáše Havla.

Cikáni (stejně jako třeba Židé či Arméni), jsou lid, jenž se v historii specializoval výhradně na poskytování služeb pro okolní zemědělské společnosti. Zajišťovali usedlíkům řadu jim nedostupných statků činností – magii a léčitelství nevyjímaje. Má to ovšem od počátku jeden háček: bez výjimky to vyvolávalo nepřátelství a zášť vůči nim, byli vydědění a pronásledování.

Kniha Pierra Derlona nabízí českému čtenáři zcela ojedinělý vhled do tradic a zvyků kočovných cikánských kmenů, přehled magických a léčitelských praktik, způsobů tajné komunikace prostřednictvím šifrovaných značek, řeči rukou, ale i zvyků uvnitř rodin kočovníků.  Autor v tomto prostředí pobýval od roku 1939, knihu vydal v roce 1975. Zaznamenal tak svědectví kultuře ve Francii i západní Evropě již zcela vymizelé, tím spíše v České republice, kde byli kočovní Cikáni násilně nuceni k usedlému způsobu života již koncem devatenáctého století, definitivně pak po komunistickém převratu.

Pierre Derlon (1920–?) se v devatenácti letech řízením osudu setkal s cikánským čarodějem a stařešinou Pietrem Hartissem. Toto setkání předurčilo jeho další život. Postupně se odcizil své gadžovské rodině i prostředí, které ho považovalo za „odpadlíka“. Žil s kočovnými kmeny, oženil se s Cikánkou, s níž měl dva syny. Živil se jako cirkusák, dvacet let vystupoval v kabaretech a varieté s cvičenými holubicemi. Po letech učení ho Pietro Hartiss zasvětil do mnoha tradic, okultních obřadů a pravidel kočovných kmenů, k nimž neměli přístup ani „obyčejní“ Cikáni, natož gadžové.

Je autorem několika knih, z nichž Okultní tradice Cikánů, které se nyní po letech dostávají i k českému čtenáři, tvoří jakýsi vhled do duchovních a okultních praktik kočovných kmenů, jež ještě po druhé světové válce žily po způsobu svých předků. Nejedná se o přísně vědecké pojednání, ale o jakési líčení toho, co viděl a zažil formou osobních vzpomínek a pamětí, přesně v intencích věty, kterou mu jeho duchovní otec Hartiss řekl: „K porozumění života člověka z karavany nestačí karavanu sledovat, k tomu je potřeba žít jejím životem.“

Další články

O Robertu Bolañovi se často hovoří jako o spisovateli, který by měl zaujmout místo ve vznikajícím kánonu světové literatury 21. století. V jeho díle se potkává literární experiment a čtivost. Vysloužil si uznání odborné kritiky, ale jeho dílo je schopné oslovit i širokou čtenářskou obec. O překladu novely Amulet, Bolañově osobosti, díle a také o tom, které další jeho knihy by si zasloužily české vydání, hovořil Petr Šmíd s hispanistkou a překladatelkou Anežkou Charvátovou.
Aktuality

Amulet – Bolañova kompozice pro jeden nástroj

O Robertu Bolañovi se často hovoří jako o spisovateli, který by měl zaujmout místo ve vznikajícím kánonu světové literatury 21. století. V jeho díle se potkává literární experiment a čtivost. Vysloužil si uznání odborné kritiky, ale jeho dílo je schopné oslovit i širokou čtenářskou obec. O překladu novely Amulet, Bolañově osobosti, díle a také o tom, které další jeho knihy by si zasloužily české vydání, hovořil Petr Šmíd s hispanistkou a překladatelkou Anežkou Charvátovou.
 | ČRo Vltava
Co si takhle přečíst mezi těmi zmatečnými virovými informacemi něco trochu usebraného a utříděného? Je jasné, že vražedná chřipajzna z před 100 let byl jiný virus v jiné světě a že historie se sice opakuje, ale není to nikdy přes kopírák. Přesto to může být poučné, zvlášť pokud knihu Bledý jezdec o chřipkové epidemii z let 1918 - 1920 napsal britská autorka, publikující o vědě v National Geographic, The Economist nebo The Telegraph.
Aktuality

Jaký byl zarouškovaný svět na konci 1. světové války

Co si takhle přečíst mezi těmi zmatečnými virovými informacemi něco trochu usebraného a utříděného? Je jasné, že vražedná chřipajzna z před 100 let byl jiný virus v jiné světě a že historie se sice opakuje, ale není to nikdy přes kopírák. Přesto to může být poučné, zvlášť pokud knihu Bledý jezdec o chřipkové epidemii z let 1918 - 1920 napsal britská autorka, publikující o vědě v National Geographic, The Economist nebo The Telegraph.
 | Tomáš Weiss
Počasí a fotbalu rozumí každý. Kolem počasí se točí rozhovory s přáteli a známými. Počasí ovlivňuje každodenní plány, aktivity a v neposlední řadě i naši psychickou a fyzickou pohodu. Narazíme na něj v rozhlase, televizi, novinách, internetových portálech. Známou tváří počasí v Česku je 
i meteoroložka Dagmar Honsová, která společně s Martinou Součkovou a Marií Štumpfovou vytvořila ilustrovanou příručku Předpovídej počasí.
Aktuality

Předpovídej počasí vysvětluje úžasné přírodní procesy

Počasí a fotbalu rozumí každý. Kolem počasí se točí rozhovory s přáteli a známými. Počasí ovlivňuje každodenní plány, aktivity a v neposlední řadě i naši psychickou a fyzickou pohodu. Narazíme na něj v rozhlase, televizi, novinách, internetových portálech. Známou tváří počasí v Česku je i meteoroložka Dagmar Honsová, která společně s Martinou Součkovou a Marií Štumpfovou vytvořila ilustrovanou příručku Předpovídej počasí.