Poselství Tichého jara je stále aktuální, i když svět je ještě složitější než před šedesáti lety, jak mimo jiné píše ve své předmluvě ke knize biolog a ekolog David Storch. Rachel Carsonová knihu začala psát v polovině minulého století, když si vědci všimli zničujících důsledků rozprašování DDT a dalších jedů. 

Během shromažďování podkladů se jako uznávaná bioložka dostala i k utajovaným vládním výzkumům. A čím více se s problematikou využívání chemie v zemědělství seznamovala, tím byla zděšenější. Svá alarmující zjištění navíc popisovala nejen přesným, ale i krásným jazykem. „Nejde tu zdaleka jen o odborný text, ale o knihu s poetickým a filozofickým přesahem, která klade otazníky za mnohé ‚zjevené pravdy‘ západní civilizace. Rachel Carsonová byla mimořádná osobnost jako vědkyně, žena i spisovatelka.

"Napsat knihu, která ohrožovala zisky mocných chemických firem, vyžadovalo notnou dávku odvahy,“ připomíná ekologická ekonomka Naďa Johanisová. Výsledkem byla kniha, která rozhodně není jen studií o škodlivých vlivech postřiků a o lžích průmyslového zemědělství, ale je i svědectvím o tom, co všechno jsme ochotni ztratit ve prospěch zdánlivého úspěchu. I proto na sebe reakce nenechaly dlouho čekat. Kniha se stala hitem mezi čtenáři v USA i Evropě, vyvolala ale také prudký odpor u společností, které v chemickém průmyslu podnikaly, a u zemědělců, kteří na nich byli závislí. Použití pesticidů se po vydání knihy stalo důležitým politickým tématem. DDT byl v USA zakázán v roce 1972. Rachel Carsonová se toho už bohužel nedočkala, protože roku 1964, pouhé dva roky po vydání své nejslavnější knihy, podlehla rakovině. Stihla ale upozornit na problémy, se kterými se potýká moderní společnost dodnes.

„Příběh DDT, jeho výroby, zneužívání a nakonec zákazu se velice podobá příběhu glyfosátu v dosud běžně používaném přípravku Roundup. K jeho celosvětovému zákazu ale není třeba, aby někdo napsal novou knihu, stačí si dobře přečíst Tiché jaro,“ říká třeba ekolog a politik Mojmír Vlašín.

Tiché jaro vychází jako v pořadí již čtvrtá kniha edice KLIMAX. „Když v roce 1989 odešla s minulým režimem i cenzura, začalo se dohánět kde co — vycházelo zakázané umění i myšlení. Ekologie a environmentální problémy ale jako by zůstaly ve slepé skvrně, pohříchu nejen nakladatelům. Pokud se tedy chceme komplexně věnovat knihám spojeným s environmentální a klimatickou krizí, nemůžeme tuto skvrnu a možná i jistý dluh vůči minulosti ignorovat. A kde jinde začít než u naprosté klasiky nejen oboru, ale celého dvacátého století,“ říká k vydání knihy šéf edice Zdeněk Staszek.