Jáchym Topol 60

/ Tomáš Weiss

Z mnoha pohledů výjimečný český spisovatel Jáchym Topol oslaví kulatiny. Narozený je 4. srpna 1962. Jistě se bude zítra a dalších pár dnů o něm psát a mluvit. A to je velmi dobře, protože když už moderní česká literatura, tak o kom jiném, sakra. A od 4. srpna půjde na Vltavě čtení Sestry na pokračování. Dvacet dílů v rámci Četby s hvězdičkou.
Z mnoha pohledů výjimečný český spisovatel Jáchym Topol oslaví kulatiny. Narozený je 4. srpna 1962. Jistě se bude zítra a dalších pár dnů o něm psát a mluvit. A to je velmi dobře, protože když už moderní česká literatura, tak o kom jiném, sakra. A od 4. srpna půjde na Vltavě čtení Sestry na pokračování. Dvacet dílů v rámci Četby s hvězdičkou.

Od samizdatových básniček až po Citlivého člověka je evidentní, jak originálním rukopisem Jáchym Topol disponuje. Obrovský talent, sečtělost, schopnost nečernobílého vidění situací, radost z vyprávění i jazyka. Nikdy lehké čtení, ale vždycky trochu chaos, který má silnou přitažlivost. Překlady jeho knih po světě ( k dnešnímu dni jich je na světě víc než 60 - důkazy hledej na stránce zatupující agentury www.pluh.org) dokazují, že magie jeho psaní je přenesitelná i do jiných jazyků a jeho texty jsou vždy vrcholnými výzvami pro tamní bohemisty.

Kdysi ho Václav Havel pověřil, aby se staral o otevřenost a svěžího ducha v tehdy zakládané Knihovně. A obrátil se na správného člověka. Topol drží v Knihovně pohromadě jak předlistopadový underground, tak polistopadový zájem o lidská práva u nás i po světě. Pravidelně tady čtou známí i méně známí autoři. Z Knihovny VH se stalo prestižní místo české kultury a společnosti. Ředitelé se sice měnili, ale dramaturg zůstává a plní to, co kdysi Havlovi slíbil.

Po celou dobu jeho spisovatelství je na Topolovi sympatické to, že se nikam necpe. Neprodává se na každém rohu – a jeho popularita mezi čtenáři několika generací tím nijak netratí. Právě naopak. Jakoby přesně věděl, kde je jeho místo. Undergroundové kořeny ho nestahujou do minulosti, svobodomyslnost a přímá zkušenost nesvobody ho automaticky staví proti autoritářství a totalitám, ale dokáže to vyjádřit bez dogmatizmu a hysterie. Dokonce s vtipem i sebeironií.

Z píšící máničky, kterou před rokem 1989 honili estébáci, když spolu s přáteli vydávala samizdat, se v průběhu let stal klasik moderní české literatury. Je z masa a kostí a nemramorovatí. A dál píše a pere se poctivě s jazykem. Svým sympatickým tempem, které nepodléhá marketingu ani jiným chytristikám. A ještě u toho stačí pomáhat svým mladším nebo neprávem opomíjeným kolegům. Ti dotyční sami vědí, jak jim jeho zájem nebo podpora v určité chvíli jejich kariéry pomohly.

Další články

Kniha čtyř esejů nás přibližuje o krok blíž k záhadné umělkyni: je exkurzí do její celoživotní vášně pro literaturu a zkoumáním, kde nachází inspiraci. Je cestou k psychologii Eleny Ferrante a k tajemství její tvorby.
Aktuality

Na okraji psaní a četby Eleny Ferrante - kdo může vyprávět čí příběh?

Kniha čtyř esejů nás přibližuje o krok blíž k záhadné umělkyni: je exkurzí do její celoživotní vášně pro literaturu a zkoumáním, kde nachází inspiraci. Je cestou k psychologii Eleny Ferrante a k tajemství její tvorby.
 | Denisa Novotná, nakl. Prostor
Scenáristka Lucie Paulová má bohaté zkušenosti z televizní tvorby, bližší je jí ale svět knih. „Na dětské literatuře mě fascinuje možnost použít fantazii bez hranic. Pokud člověk ctí zákony vlastního vytvořeného světa a postav, může vlastně cokoliv,“ říká k novému románu Alma a Svět obrazu. Titulní hrdinku nechala cestovat časem do pražských Holešovic před sto lety.
Aktuality

Podobně silný příběh jako přinesla Prašina?

Scenáristka Lucie Paulová má bohaté zkušenosti z televizní tvorby, bližší je jí ale svět knih. „Na dětské literatuře mě fascinuje možnost použít fantazii bez hranic. Pokud člověk ctí zákony vlastního vytvořeného světa a postav, může vlastně cokoliv,“ říká k novému románu Alma a Svět obrazu. Titulní hrdinku nechala cestovat časem do pražských Holešovic před sto lety.
 | nakl. Paseka
Marta Bartošková pro Argo z islandštiny v posledních dvou letech přeložila román Ženská na 1000°, dětskou knihu Truhla času (za její překlad získala Zlatou stuhu) a esejisticky laděný text O času a vodě. Povídáme si o islandštině, islandském knižním trhu, islandských ledovcích i o argovských islandských knihách.
Aktuality

#mojeargo na vlnách: podcast Arga s předkladatelkou z islandštiny Martou Bartoškovou

Marta Bartošková pro Argo z islandštiny v posledních dvou letech přeložila román Ženská na 1000°, dětskou knihu Truhla času (za její překlad získala Zlatou stuhu) a esejisticky laděný text O času a vodě. Povídáme si o islandštině, islandském knižním trhu, islandských ledovcích i o argovských islandských knihách.