Pavel Kubaník (ed.): Paramisa

Kniha představuje výběr z pohádkových vyprávění, která na magnetofon zaznamenala mezi romskými vypravěči v bývalém Československu přední česká romistka Milena Hübschmannová, a navazuje na knihu Romské pohádky (Odeon 1973, reedice Fortuna 1999), kterou uspořádala sama Hübschmannová. Prezentované pohádky dosud v češtině nevyšly. Jedná se možná o poslední pohádky zachycené v československém prostoru od lidových vypravěčů.

Tak tedy bylo nebylo, můj sladký, požehnaný a spravedlivý, žila jedna chudá Romka. A téhle chudé Romce zemřel manžel a zůstala sama s malým synkem. A ten kluk, ten nechodil ani do školy, ani do práce, ani ta paní nikam nechodila, takže, jak se tak říká, třeli bídu s nouzí. A tak ten kluk jednou povídá – tomu bylo tak kolem sedmi osmi let –, tak povídá mámě: „Poslyš, maminko moje drahá stařičká, zajdi za mým kmotrem a řekni mu, aby mě vzal do služby. Protože jestli mě do té služby nevezme, tak tady umřeme hlady.“ Jako že má jít za tím jeho kmotrem, co ho křtil. No a ta žena, stařičká, povídá: „Synáčku můj milovaný, kdeže já bych měla jít za kmotrem? Vždyť on je hrozně bohatý a my jsme chudí. Vždyť se na mě podívej, nemám ani co na sebe, ty taky ne, co si počneme?“ A on na to: „Poslouchej, matinko moje milá stařičká, jestli nechceš zemřít hlady, musíš se za ním vypravit.“

Gildas: O zkáze Británie

Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie) vypráví o pořímské historii Británie. Jde o jediný dochovaný podstatný zdroj o tomto období, vytvořený téměř současníkem.

Období první poloviny 6. století, v němž Gildas pravděpodobně žil, bylo dobou mnoha vnitřních zmatků po postupném rozpadu západořímské říše a dobou vzniku raně středověkých států. Toto období bývá v dějinách Británie tradičně nazýváno „temnými věky“ (the Dark Ages). Rozpad římské říše spolu s nájezdy germánských kmenů totiž vyústily v období společenského neklidu a politického i kulturního úpadku. K této éře zvlášť v Británii chybějí důvěryhodné prameny. Gildovo De excidio Britanniae čili O zkáze Británie je tak prvním spisem alespoň částečně zachycujícím britskou historii v době končící římské nadvlády, nájezdů bojovných kmenů Piktů a Irů a konečně vpádu Germánů a jejich trvalého usídlení na britských ostrovech. 

Peter Hopkirk: Vetřelci na střeše světa

Už v 19. století představoval Tibet a jeho hlavní město Lhasa, ležící téměř tři kilometry nad mořem, pro mnohé cestovatele ten nejvytouženější cíl. Vábení tajemné země i její strategický význam vedly odhodlané cestovatele z viktoriánské Británie, carského Ruska, Ameriky a řady dalších zemí světa k tomu, aby se zas a znova a bez ohledu na neochotu, ba až odpor Tibeťanů pokoušeli do této izolované oblasti proniknout. Osudy oněch nejrůznějších dobrodruhů, mystiků, horolezců a misionářů líčí britský novinář, historik a spisovatel Peter Hopkirk poutavě a čtivě. Popisuje rovněž, jakými způsoby se Čína odjakživa snažila na „střeše světa“ udržet a prosadit zde svůj vliv, což vyvrcholilo čínskou invazí v 50. letech 20. století. V krátkém doslovu Hopkirk aktualizuje text pojednáním o dnešním Tibetu – okupovaném dodnes Číňany.

Gustav Meyrink: Golem

„Kniha ke mně hovořila, jako hovoří sen, jen mnohem jasněji a zřetelněji. A dotýkala se mého srdce jako otázka.“ Stejně jako se srdce a mysli vypravěče Athanasia Pernatha magicky dotýkala kniha Ibbur, kterou mu do rukou vtiskl neznámý cizinec, mystický pomocník – Golem –, tak Meyrinkův světoznámý román znepokojuje a poutá svým fantaskním kouzlem další a další generace čtenářů. Jedním z nich je i Jaroslav Róna, který pro nové vydání této legendární knihy vytvořil soubor ilustrací.

„Meyrinkův Golem je pro mě ikonické dílo, které mělo zásadní vliv na mé vnímání Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a zejména zaniklé židovské čtvrti. Mysteriózní příběh o rytci kamejí Pernathovi a jeho setkání s Golemem, ponořený do atmosféry kabalistického tajemna, mě nesmírně přitahoval. To, že jsem mohl tu knihu ilustrovat po geniálním Hugo Steinerovi, bylo splněním mého snu.“ – Jaroslav Róna

Vilma Kadlečková: Mycelium V.

Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. 

Pětice posvátných drog. Pět stupňů na cestě k Osvícení: to nejskvělejší a nejstrašnější, co přinesla civilizace Össeanů lidským planetám. Gömeršaül, terronsky zvaný Jantarové oči, prolomí hradby příčetnosti. Laëgühr, Led pod kůží, zaostří mysl na vzdálený cíl. Ökrë, Pád do temnot, sežehne plamenem všechno, co bylo; a yantrün, Vidění, otevře bránu do nového světa a nové reality. Nakonec přímo k duši promluví räwë, Hlasy a hvězdy – a spojí chaos pochybností do jediného a jedinečného celku, do Vesmírného kruhu Dokonalého Bytí. Taková je víra Össeanů.

Michael Žantovský: Havel

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie).

Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání.

Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).

Ursula K. Le Guin: Velká kniha Zeměmoří - BOX

Zeměmořské romány patří mezi nejoceňovanější a nejoblíbenější díla moderní literatury. Dostalo se jim prestižních ocenění včetně americké Národní knižní ceny, Ceny Johna Newberyho, Nebuly a mnoha dalších, což jen upevnilo zvláštní místo, jež zaujímají v srdcích i myslích nespočtu čtenářů. Vůbec poprvé vycházejí všechny ve dvou mohutných svazcích, v nichž mimo jiné najdete několik povídek, z nichž některé vycházejí v českém překladu vůbec poprvé.

Kniha Temna, napsaná na sklonku období, o němž vypráví, vznikla spojením vzájemně si odporujících líčení historie, útržkovitých životopisů a překroucených legend. Ale z písemných záznamů, jež temné roky přečkaly, je nejlepší. Despotové, kteří stáli o chválu, nikoli o historii, spálili knihy, z nichž by se chudí a bezmocní mohli dozvědět, co je to moc. Když se však takovému vládci dostaly do rukou učené knihy, bylo pravděpodobné, že s nimi naloží opatrně, zamkne je, aby nemohly uškodit, nebo je svěří čaroději ve svých službách, aby s nimi naložil podle vlastního uvážení. Do okrajů kouzelných formulí a seznamů slov nebo na poslední listy takových učených knih mohl čaroděj či jeho učedník zaznamenat epidemii, hladomor, nájezd cizáků nebo změnu pána zároveň s kouzly, která v takovém případě použil, a jejich úspěšností či neúspěšností. Takové náhodné poznámky tu a tam odhalí jasnou chvilku, byť vše mezi nimi zůstává zahaleno temnotou. Jsou jako okamžiky, kdy se podaří zahlédnout svítící loď daleko na moři, ve tmě a v dešti.

Dagmar Herzog: Sex po fašismu

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši. V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.

Tato kniha byla původně pojata jako výzkum generace tzv. osmašedesátníků v Západním Německu. Když jsem se snažila pochopit, jak se nacismus a jeho odkazy vysvětlovaly v 60. letech, zejména studentským hnutím nové levice, zarazila mě rozšířenost tvrzení, že Třetí říše byla bezesporu sexuálně utlačovatelskou epochou a osvobození sexuality bylo antifašistickým požadavkem. Mnozí příslušníci nové levice přímo prohlašovali, že mezi sexualitou a politikou existuje příčinná souvislost. Byli přesvědčeni, že sexuální útlak vede k rasismu i fašismu, a proto prosazovali názor, že sexuální emancipace přispěje k prohloubení sociální a politické spravedlnosti

Norbert Elias: Dvorská sppolečnost

Dvorskou společnost Norbert Elias poprvé vydal v roce 1969. Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV., jež podle jeho názoru vytvořila zcela nové modely společenského chování aristokracie, jež v jistých proměnách přežívaly hluboko do 19. století a jež i při zániku monarchií ve většině západního světa ovlivňují chování politických i kulturních elit do současnosti.

Džian Baban, Richard Fischer: Rváčov 2

Druhý díl komiksového románu se odehrává v 90. letech 20. století. Generace dětí z 80. let již město opustila a v divokém porevolučním čase se prostor Starého Města a Malé Strany pro následující generaci zmenšuje a zužuje. Dvory a půdy se zamykají nebo rekonstruují, domy přecházejí do soukromého vlastnictví. Přesto první polovina 90. let byla neméně unikátním časem a ve Stínadlech to vřelo mnoha dobrodružstvími. V příběhu se objeví nová skupina hrdinů, ale vracejí se i hrdinové prvního dílu, už jako čerstvě dospělí.
Migrén, Šídlo, Bob, vypravěč Béla, Marie i její podivná „teta“ Marta a její tajemství. Děj nás i tentokrát zavádí do několika časových vrstev. Od nultých let 21. století až hluboko do středověku. Příběh potom vrcholí v polovině srpna 2002, kdy se Prahou valí tisíciletá voda.

.