Ze šance být svobodný není vyloučen nikdo

Úvodem

Vybrané práce Jiřího Němce z rozmezí více než patnácti let mezi roky 1965 a 1982 spojuje téma lidské svobody. Otázku svobodného jednání, jeho před pokladů a důsledků, považoval autor celoživotně za vůbec nejdůležitější. Výbor zachovává chronologii vzniku textů a umožňuje tak sledovat podoby a vývoj Němcova myšlení v dosud neznámé celistvosti.

Název Drama lidské svobody odkazuje k místu ve studii Implikace svobody (resp. Poznámky a rozlišení), v níž píše J. Němec o životním obratu, provázeném převzetím odpovědnosti. První oddíl přináší studii Implikace svobody a její dvě rané verze. V těchto textech jde autorovi o postižení zdroje lidské svobody a jeho souvislosti s časovým prožíváním člověka. Verze obsahují řadu odlišných míst, která rozšiřují autorův výklad.

Druhý oddíl zahrnuje čtyři texty žánrově různorodé (studie, polemika, úvaha), jež jsou konkretizacemi předchozích analýz – prozatím dovršených Implikacemi svobody – v jednotlivých oblastech, do nichž se obracejí. Jiří Němec v těchto textech jednak názorně rozebírá vztah konkrétních uměleckých děl – obrazů Mikuláše Medka a obrazného vyjadřování v prózách Franze Kafky – a časovosti, respektive tvůrčí obraznosti a prožitku tělesnosti, a jednak se zastavuje u veřejně formulovaných společenských postojů – jedním nad sebeupálením Jana Palacha, dalšími nad smyslem českých dějin. V posledním článku tohoto oddílu pokládá otázku po předpokladech smysluplného rozhovoru, jež spatřuje ve vztahu k pravdě.

Tři doslovy a jednu předmluvu ke čtyřem z knih, které Jiří Němec uspořádal, připravil k vydání, komentoval a také se podílel na jejich překladech počátkem sedmdesátých let, přináší třetí oddíl výboru. Právě tyto knihy (Pierre Teilhard de Chardin: Chuť žít; Maurice Blondel: Pravda poznání a činu; Martin Heidegger: O pravdě a bytí a antologie Bolest a naděje), společně s několika dalšími (Křesťanství dnes; Michel Foucault: Psychologie a duševní nemoc; Walter Kasper: Dogma pod Božím slovem), jejichž vydání prosadil na počátku doby, kdy se po sovětské okupaci rozplynul krátký sen o svobodném životě v Československu, představují jádro úsilí, které vyvinul s cílem napomoci tomu, aby lidé nepropadali zoufalství a nečinnosti. Ačkoli se ve své době dostaly kvůli cenzurním opatřením mezi čtenáře jen v omezené míře, staly se vyhledávanou vzpruhou i oporou k nerezignovanému uvažování a životnímu postoji. Po roce 1989 řada z nich vyšla v dalších vydáních a jejich poselství působí dodnes.

Čtvrtý oddíl obsahuje studie, jejichž základem byly zejména přednášky původně pronesené k převážně odbornému publiku, sestávajícímu z psychoterapeutů, psychologů či psychiatrů. Charakteristická je pro ně – kromě jejich fenomenologicko-existenciálního a antropologického zaměření – snaha o zamyšlení nad možnostmi překonání rozporu mezi vědeckou exaktností a poznáním celkových souvislostí lidského života, pro něž je vědecká objektivita příliš zužujícím rámcem. Zvláštní pozornost je přitom věnována fenoménu duševní nemoci, která je nahlížena jako forma nesvobody: „únik před zodpovědností nebo bezmocné propadnutí tomu, s čím jsme se setkali“. Ale naopak, „dokážeme-li odpovídat tomu, co se ukazuje, co nás vyzývá, a vydržíme-li v této otevřenosti, jsme svobodni a zdrávi“.

Závěrečný, pátý oddíl uvádí tři eseje, ve kterých se autor zabývá konkrétními šancemi „činné svobody a odpovědnosti“ ve světě, v němž je člověk vystaven tlaku pseudopolitické manipulace i přímého omezení, až ochromení v těch oblastech, jež jsou lidskému duchu vlastní (různé druhy veřejných zájmů, kultura, náboženství apod.). Výbor doprovází ediční poznámka a doslov z pera jeho uspořadatele, který se zabývá především studií Implikace svobody a jejími verzemi, zařazenými do prvního oddílu. Nejenže je uvádí do souvislosti s dobovým kontextem a dalšími autorovými texty – s náčrty, skicami a rozvrhy zaznamenanými v jeho zápisnících či dochovanými na samostatných listech –, ale nadto ukazuje, že právě v této studii a jejich verzích formuloval Jiří Němec svá filosofická východiska. Přítomný výbor, jehož spojujícím tématem je svoboda, nenahrazuje vydávané sebrané spisy, a tudíž nezveřejňuje všechny texty, v nichž se autor tomu to tématu věnoval. Smyslem výboru je zpřítomnit v základních obrysech autorovo životní téma v čase, kdy se nejen začíná opět zvedat zájem o jeho filosofické, psychoterapeutické a kulturně-společensky zaměřené dílo, ale kdy navíc získávají novou aktuálnost otázky, které Jiří Němec a spříznění myslitelé nastolovali.

Robert Krumphanzl, 2024