Novinky Arga z počátku podzimu

/ nakl. Argo

Zůstaneme-li u toho vivaldiovského, že rok má čtyři roční období, pak jsme tedy v podzimu a stejně jako na jaře, v létě nebo v zimě Argo vydává knihy. Když chcete přivést na svět každý druhý den knihu, tak to vlastně ani jinak nejde. Hvězdy k tomu z vesmíru mohou tak leda svítit.
Zůstaneme-li u toho vivaldiovského, že rok má čtyři roční období, pak jsme tedy v podzimu a stejně jako na jaře, v létě nebo v zimě Argo vydává knihy. Když chcete přivést na svět každý druhý den knihu, tak to vlastně ani jinak nejde. Hvězdy k tomu z vesmíru mohou tak leda svítit.

Adam Kucharski: Pravidla nákazy

Proč je tak náročné vyrovnat se s šířením nových onemocnění, jako je SARS nebo covid-19? A přenášejí se některé formy chování, jako je kouření, násilí či jednání vedoucí k obezitě, podobným způsobem jako nakažlivé choroby? Rozsáhlé epidemie – virů, módních vln či idejí – se dnes šíří rychleji než kdy dřív. Jakými pravidly se řídí a co nám říkají o naší společnosti? 

Jedním z nejpřekvapivějších aspektů epidemie covidu-19 pro mě byla ob rovská různorodost reakcí vlád. Virus v podstatě po každé zemi žádal, aby se rozhodla, jak bude tamní společnost v následujícím roce (a dalších) vypadat, a jednotlivá řešení se značně lišila. Individualistické, nebo kolektivistické pří stupy. Dobrovolnost, nebo opatření povinná pro všechny. Podrobné sledování, nebo ochrana soukromí. Tu dočasná, jinde trvalá narušení běžného života.

Martin Čepa: Zvon

Napínavý, dobrodružný příběh začíná v jednom činžáku na pražských Vinohradech. Z půdy se ozývá protivné pískání a čtyřčlenná parta dětí se rozhodne pátrat po jeho zdroji. Nejprve objeví vědecké zápisky jakéhosi doktora Schneidera a pak i obrovský černý kámen ve tvaru zvonu. Netuší, že jde o unikátní hříčku přírody s tajemnými fyzikálními vlastnostmi. Jakmile totiž děti vlezou puklinou dovnitř, kámen je přenese do dubna 1945 a jim nezbývá než vypátrat Schneidera a s jeho pomocí se dostat zpět do své doby. Výtvarník Richard Fischer, kterého proslavil zejména komiks Rváčov, knihu doplnil svými unikátně vytvářenými kresbami.

Jan Novák: Aljaška

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi.

Pro začátek toho k psaní stačí málo. Aljašku nastartoval nahodilý článek v novinách, docela stručná zpráva v Chicago Daily News, kterou jsem při čtení jen tak pro létl. Až o pár dní později jsem si všiml, že se mi ten letmý příběh vrací, když jsem se přistihl, jak o té věci mimoděčně přemýšlím, že si náhle říkám, jak k té události vůbec došlo? A jak něco takového proběhlo? Co se mezi těmi lidmi odehrálo? Co kdo komu řekl, proč to vyvolalo takové reakce, kdy se celá věc ještě dala zastavit a co se už nedalo vzít zpátky? Zpráva pojednávala o zaměstnanci jakési dílny; byl svobodný a zjevně žil jenom pro svoji práci. V novinách uveřejnili i jeho fotku, mohlo mu být ke čtyřicítce, řídly mu vlasy, měl nízké čelo a pod ním nenápadnou tvář, just your regular six-pack Joe. A tohoto bezvýrazného člověka jednou ráno vyhodili z práce, ovšem jaksi bezdůvodně, vyhodili ho kvůli něčemu, za co on nemohl; ten přesný důvod jsem mezitím zapomněl, ale bylo to něco takového, za co vlastně nemohl nikdo, ovšem ten chlápek to určitě vnímal jako velikou nespravedlivost. V novinách dále naznačili, že dotyčný byl v dílně zamilován do nějaké sekretářky, jenže ta ženská ho jaksi nebrala vážně.

Jenny Nowak: Mráz v kostech

Jedné noci přirazí ke břehu ostrova Snagov loďka se dvěma plavci. Azyl na zdejší klášterní půdě si žádá sám transylvánský kníže Vlad se svou milovanou Alexis. Potíž je jen v tom, že už před časem padl v bitvě a se vší slávou i žalem byl pohřben v kryptě svého hradu.
Probuzený mrtvý chce zapomenout na svět a zmizet z očí všem živým, jenže svět nezapomíná na něho. A když se do všeho zaplete ještě klášterní lovčí, děvčátko jménem Jiskra a malý neklidný duch, je rázem všechno jinak. Ani zlo ale nikam nezmizelo a zase zvedá svou ohyzdnou hlavu.

A tak i včera zas po čase vykopali jámu, kam nebožtíka neuložili se svátostmi, jak se patří pro ty, kdo sešli ze světa v bázni Boží. Do neposvěcené půdy jej spustili tiše a chvatně, a nahoru položili jen kámen. Bez kříže a beze jména. Malá namodralá světýlka teď trhaně vířila kolem. Podobná bublinkám bahenního plynu se objevovala a zas zhasínala, poblikávala ve tmě. „Myslím si, že byl mladý, velmi mladý,“ pronesla zamyšleně Alexis. „Nevím proč, prostě mi to tak připadalo. A vzal si život.“ Pustila houni a okno potemnělo. Otočila se a v sevření, ze kterého ji Vlad přitom nenechal uniknout, jej objala kolem krku. Jemně ho přiměla couvnout. A ještě o krok. „Zhasni,“ zašeptala potom.

Ben Aaronovich: Rodinné stříbro

Pod londýnskou Chancery Lane se už přes století nachází zvláštní svět specializovaných obchodů se stříbrem. Vítejte v Silver Vaults, kde mají víc zámků než v centrální bance, na místě, kde je prakticky nemyslitelné někoho zabít a poté beze stopy zmizet. Jenže právě k tomu nyní došlo! Záhadný zločin si vyžádá plné nasazení Petera Granta a jeho oddaných spolupracovníků, známých z předchozích vyšetřování. Jednotka vyšetřovatelů musí přijít na kloub tajemství, v němž hrají velkou roli spletité dějiny Londýna, cizí země a také… Manchester. A do toho všeho se má Peter každým dnem stát otcem; s Beverley čekají dvojčata a realita života tak úporně tlačí ze všech stran. A to Peter zatím netuší, že se setká s něčím, co nikdo nikdy nečeká…

Je teď psaní románu jiné než u vaší první knihy, Rivers of London?Víte, pořád čekám, že to bude jednodušší, ale ten proces je teď stejně pracný, jako byl u první knihy. Naštěstí je to pořád stejná zábava, jako když jsem začínal, takže mi to tolik nevadí. Mám více mentálních "nástrojů", jak se vypořádat s blokádami a podobně, a mám jistotu, že to, co napíšu, bude nakonec publikováno, což je fajn.

Danka Štoflová: Indiánský erotikon

Druhá kniha úspěšné blogerky přináší další vtipné a s nadhledem vyprávěné příběhy ze života indiánů z kmene Čerokí, ale i o životě v New Yorku, městě hříchu. Čtenář se opět ocitne uprostřed velké rodiny, která společně žije uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí Velkých kouřových hor, na půdě, která indiánům po staletí patří. Ani tentokrát nechybějí veselé i dojemné situace, které sžívání s indiánským partnerem i střet dvou zcela odlišných kultur přinášejí.

A Bůh tam nahoře se hlasitě zasmál, chachacha, odříkaného největší krajíc, mám pro tebe připravený úžasný svět. Asi nebude podle tvých představ, ovšem je pro tebe ten jediný a správný. A i když ti to zatím nepřipadá, tvůj genofond je stejně ryzí a ušlechtilý, báječný, úžasný, hluboký i okřídlený, se smyslem pro přežití, šílený, statečný, hrdý, vtipný a zároveň i k politování. Stejně jako ten indiánský. A předhodil mi Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů, a já si ho vzala. Cesta k našemu manželství byla trnitá, plná překážek, oboustranného váhání, zda děláme dobře, ale nakonec jsme pochopili, že k sobě patříme. Protože láska je nejvíc. Nebudu se tvářit, že náš život byl od začátku zalitý sluncem. To není a nikdy nebyl. V New Yorku jsme se oba snažili držet krok s divokým kvapíkem velkoměsta, který nás vtáhl a nepustil. Usilovně nás roztáčel v divokém rytmu, nespoutaném, šíleném, až jsme téměř vypadli z kola, aby náhle chlácholivě zpomalil a my si na malou chvíli úlevně vydechli. Těžko říct, kdo z nás dvou byl větší divoch. Naše kultury, na pohled rozdílné, a přesto si tak blízké, nám byly oporou, majákem, kterého jsme se v dálce nitkami své duše letmo dotýkali, a někdy se k němu i pevně přivazovali, když se nám na rozbouřeném oceánu svobody ztrácela pevnina z dohledu.

 

 

 

Další články

Papírák vypráví o milostném vztahu mezi židovskou dívkou Rebekou a fotbalistou Matthiasem Sindelarem, jejichž životy ovlivnily události v Evropě dvacátého století. 
Román byl redakcemi Irish Times a Sunday Independent označen za knihu roku 2023.
Aktuality

O'Callaghan dovede i o nejtemnějších tématech psát s neobyčejnou vřelostí

Papírák vypráví o milostném vztahu mezi židovskou dívkou Rebekou a fotbalistou Matthiasem Sindelarem, jejichž životy ovlivnily události v Evropě dvacátého století. Román byl redakcemi Irish Times a Sunday Independent označen za knihu roku 2023.
 | Matěj Senft, nakl. Paseka
Cenu Josefa Jungmanna uděluje Obec překladatelů každoročně za nejlepší překladové dílo v oblasti prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.
Aktuality

Jungmannovu cenu za překlad získal Michal Ctibor za Vergilia

Cenu Josefa Jungmanna uděluje Obec překladatelů každoročně za nejlepší překladové dílo v oblasti prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd v předchozím kalendářním roce.
 | Oko
Beatnické verše S pěnou u huby jiskří, a ty jiskry srší ze zvukomalebného staccata o asociacích na téma posledních věcí, dávných vzpomínek, halucinogenů, metafyziky, bohů, kterejm nepolezeme ani do hor, ani do chalup, ani do prdele...Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech. Doslov Jan Novák.
Aktuality

S Vráťou nikdy nevíš, bude to snídaně anebo šláftruňk?

Beatnické verše S pěnou u huby jiskří, a ty jiskry srší ze zvukomalebného staccata o asociacích na téma posledních věcí, dávných vzpomínek, halucinogenů, metafyziky, bohů, kterejm nepolezeme ani do hor, ani do chalup, ani do prdele...Další sbírka Vratislava Brabence, básníka, spisovatele, saxofonisty, chartisty, bývalého člena Plastic People , nyní člena Pal Post Unit, napsaná v posledních dvou letech. Doslov Jan Novák.