Některé novinky Arga na začátku adventu 2024
Leo Vardiashvili: Hluboko v temném lese
„Tbilisi je zamořené vzpomínkami, které na mě číhají jako nášlapné miny." Gruzínec Leo Vardiashvili napsal nesmírně čtivý román, v němž se skutečné dějiny setkávají s mýtem a osud jedné rodiny zrcadlí osudy zástupů, jimž do života nezvratně zasáhla válka; neuhýbá před žádnou lidskou slabostí, ale zároveň se v něm i v nejtemnějších chvílích mihotá naděje a víra ve smysl sounáležitosti, odvahy a obětavosti.
Rozhodl se, že se do Tbilisi vypraví sám. V Gruzii už nám nezbyla jediná duše, nikdo, na koho se obrátit o pomoc – celá rodina za těch sedmnáct let naší nepřítomnosti vymřela. Babičky, dědové, strýcové, tety, bratranci i sestřenice, ti všichni pozhasínali jako laciná vánoční světýlka. Nikomu z nich jsme nebyli na pohřbu. Jakmile se uprchlík objeví v bývalé domovině, může to leckomu nasadit brouka do hlavy. Když umřela Eka, nezbývali už žádní příbuzní, kteří by se sešli u jejího hrobu. Dokonce jsme netušili, kdo a kam ji vůbec pohřbil.
Chris Ridell, Paul Stewart: Kroniky světakraje I. - Cesta za tajemný Hvozd
Malý Snítek žije od narození v osadě uprostřed tajuplného, divokého Hvozdu. Vychovali ho lesní trollové, ale je docela jiný než oni. Proto by rád zjistil, kdo byli jeho otec a matka. A tak jednoho dne opustí bezpečí dosavadního domova, sejde z vyšlapané stezky táhnoucí se napříč Hvozdem a vydává se vstříc dobrodružství, o jakém se mu ani nesnilo.
Světový bestseller dětské fantasy. A už druhé vydání prvního dílu, kde se čtenář seznámí s různými tajemnými postavami a bytostmi. A pak už ho čekají dobrodružství ve Světokraji, rozděleného na několik území – Hvozd, Močál, Dolní město, Srázy, létající město Svatý Frax, Soumračné lesy a Kamenné zahrady. A ty ilustrace!
Torquemada: Kainova čelist
Kainova čelist je hra – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější.
V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává smysl.
U příležitosti českého vydání přichází nakladatelství Argo se soutěží a nabízí odměny prvním třem čtenářům, kteří odhalí správná jména zavražděných a vrahů a správné pořadí stránek a připojí krátké vysvětlení, jak k tomuto řešení došli. Detaily k soutěži najdete uvnitř knihy, ale prozradíme, že soutěžit můžete do 25. června 2025 a odměny pro první tři správné luštitele jsou: 1. cena 10 000 Kč, 2. cena knihy z nakladatelství Argo v hodnotě 5 000 Kč, 3. cena knihy z nakladatelství Argo v hodnotě 3 000 Kč.
Lois Lowry: Strom. Stůl. Kniha.
Dvojnásobná držitelka Newbery Medal a autorka bestsellerové tetralogie Dárce a románu Spočítej hvězdy vypráví ve své nové knize dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách.
Všichni v městečku znají poněkud nesourodou dvojici kamarádek, které se obě jmenují Sofie. Jedna chodí na základní školu a té druhé je osmdesát osm. Přesto je to ta nejlepší přítelkyně, jakou si jen může holčička, která nikam příliš nezapadá, přát. Sofie spolu rády popíjejí čaj, zaníceně diskutují o všem možném a mají se moc rády. Jenže pak začne starší Sofii zlobit paměť, připaluje čajové konvice a čím dál víc toho zapomíná. Hrozí, že si pro ni přijede její syn a už napořád si ji odveze. To malá Sofie nehodlá dopustit. Ani náhodou. A tak začne se starší kamarádkou paměť trénovat. Jenže jakmile otevře stavidla Sofiiných vzpomínek, najednou k ní proudí příběhy, o nichž neměla ani tušení – příběhy o válce, hladu, krutosti a nakonec i o lásce.
kol.: Pleteme si muminy
V knize najdete 29 návodů na vyplétané kousky inspirované kouzelným světem Tove Janssonové. Publikace vám poradí, jak zvolit přízi a uplést pár, který dokonale padne. Pomocí písemných pokynů i schémat vás poté bezpečně provede celým pletením, aby se vám ze žonglování s jehlicemi a počítání ok nezatočila hlava. Propracované vzory od finských designérek hýří barvami, vyberou si z nich malí i velcí, a jakmile je obléknete, otevřou se vám dveře do muminího údolí, kde na vás za každým rohem číhá dobrodružství.
Kráčíte do neznáma, opatrně našlapujete po kluzkých kamenech, a když konečně dorazíte do cíle, vybalíte svačinu a na chvilku si odpočinete. Pohodlné ponožky se stejně jako vlídné slovo hodí v každé situaci. Ručně pletený pár do batohu přihoďte i za letních večerů: až budete ve dvou pozorovat západ slunce a od země začne stoupat chlad, kouzelnou chvilku vám nenaruší nohy jako rampouchy. Svět kolem vás utichne a slunce zapadne a znovu vyjde.
Peter Turchin: Poslední dny
Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let („od Horního Egypta po Dolní Manhattan“) pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují, kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce. Dva z nich jsou klíčové a komplementárně se doplňují. Pokud se totiž k rostoucí nerovnosti bohatství přidá i nadprodukce potenciálních elit, celospolečenské snahy stát se bohatou elitou jsou stále zběsilejší. Frustrovaní aspiranti na elitu poté využívají lidovou nelibost k tomu, aby se obrátili proti zavedenému řádu.
Historie není „prostě jedna zatracená věc za druhou“, jak jednomu svému kritikovi kdysi suše odvětil britský historik Arnold Toynbee. Po dlouhou dobu byl Toynbeeho názor v menšině. Historikové a filozofové, včetně slavného sira Karla Poppera, důrazně trvali na tom, že věda o dějinách je nemožná. Naše společnost je příliš složitá, lidé příliš nevypočitatelní, vědecký pokrok nelze předpovídat a kultura je příliš rozmanitá v čase a místě. Kosovo je úplně jiné než Vietnam a Spojené státy před občanskou válkou nám nemůžou nic říct o Americe dvacátých let jedenadvacátého století. To byl a stále je názor většiny. Doufám, že vás tato kniha přesvědčí, že tento názor není pravdivý. Věda o dějinách je nejenom možná, ale také užitečná: pomůže nám předpovídat, jak nám mohou společná rozhodnutí, která činíme v současnosti, přinést lepší budoucnost.