Olaf B. Rader: historik, který nevěří v hrdinství velkých mužů

Kdo je Olaf B. Rader: Historik, který si vybral stranu

Olaf B. Rader se narodil 23. dubna 1961 v Bad Freienwalde, malém městečku na východ od Berlína. Vyrůstal v berlínské čtvrti Pankow a v 80. letech patřil k opozici v NDR. Stál u vzniku hnutí Demokratischen Aufbruchs, jednoho z reformních proudů, které se v roce 1989 podílely na pádu berlínské zdi.  Zkušenost se systémem, kde vládci aktivně budovali vlastní kult a přepisovali dějiny ve svůj prospěch, v něm nejspíš zasela zájem o otázku, která prostupuje celou jeho prací: jak panovníci konstruují svůj obraz, jak se z nich stávají legendy a kdo z toho ve skutečnosti těží. 

Pokračoval studiem historii a archivnictví na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde v roce 1991 dokončil doktorát. Poté pracoval jako dokumentarista v rozhlasové stanici a od roku 1992 je vědeckým pracovníkem u Monumenta Germaniae Historica při Berlínsko-braniborské akademii věd – jedné z nejprestižnějších historických institucí světa. Pracovat tam znamená mít přístup k primárním zdrojům, které většina historiků zná jen zprostředkovaně. Rader tedy píše o středověku z pozice někoho, kdo skutečně čte originální listiny, ne jen to, co o nich napsali jiní.

Od opozice v NDR k Monumenta Germaniae Historica

Rader se naschvál formálně habilitoval (zkouška těžší než doktorát, která v Německu otevírá dveře k profesuře, pozn. red.) jako kulturní vědec a ne jako medievista. Nechtěl se uzavřít do úzké specializace jednoho období nebo typu pramenů. Kulturu nechápe jako návštěvy opery ani jako seznam uměleckých děl, ale jako souhrn toho, jak společnost funguje, jak uvažuje, jak si předává hodnoty a jak si vykládá svět.

Na rozdíl od tradičního pojetí historie, které se snaží co nejpřesněji rekonstruovat fakta, Rader studuje, jak lidé fakta vnímali, co z nich vytrhli, co zapomněli, co přidali… Proč například Češi vzpomínají na Karla IV. jinak než Němci, přestože oba mluví o týchž událostech?

Tato perspektiva se v historické vědě 20. století rozvinula jako svébytný přístup, který se jmenuje dějiny paměti nebo kulturní paměť. V praxi to znamená, že například Karlovo shromažďování relikvií Radera nezajímá pouze jako zvyk zbožného středověkého panovníka. Zajímá ho, co Karel těmito relikviemi chtěl říct, jak budoval svůj obraz vyvoleného vladaře v očích současníků i potomků. A stejně tak ho zajímá, jak si tento obraz Karel sám aktivně vytvářel tím, že platil kronikáře, stavěl monumentální budovy nebo si nechal na náhrobek vytesat nápis tremor orbis – postrach světa. 

Raderův styl psaní: středověk bez patosu a nudné chronologie

Rader píše jako někdo, kdo svůj materiál miluje, ale nenechá se jím pohltit. Ke středověkým císařům přistupuje s tím, čemu recenzenti říkají "berlínská drzost": bez patosu, bez heroizace, s chutí ukázat člověka v celé jeho rozporuplnosti. Friedrich II. u něj není génius předbíhající svou dobu, Karel IV. není bezvadný státník. Oba jsou fascinující, ale reální lidé, kteří dělali cynické kompromisy a občas se chovali jako tyrani.

Při psaní také odmítá otrockou chronologii „narodil se – oženil – zemřel“. Místo toho si vybírá klíčový moment, který podle něj vystihuje panovníkovu osobnost: konkrétní datum, konkrétní místo. Ten popíšeživě, téměř scénicky, jako by čtenářstvo stáli přímo uprostřed dění. Teprve potom se vrací zpět a postupně skládá, jak k ní vedla předchozí rozhodnutí a co z ní plyne. Recenzenti mu dávají přívlastky jako "elegantní", "živý", "literárně náročný". Čtenáři na internetu si pro jeho styl vymysleli vlastní přezdívku "Rader-Sound". I kritičtější hlasy, které mu vyčítají, že je místy příliš lehkovážný a že jeho krátké věty a filmové triky jsou blíž populární literatuře než vědě, většinou nakonec přiznávají, že Radler čte dobře.

Císař Karel IV.: Postrach světa — proč nová biografie stojí za pozornost

O tom všem se teď mohou přesvědčit i čeští čtenáři. Raderova nová kniha Císař Karel IV.: Postrach světa, která vyšla v českém překladu v rámci jarního Velkého knižního čtvrtka, nabízí nový a znepokojivý pohled na Otce vlasti.

Pokud jste knihu četli, podělte se o svůj dojem. Jaký byl podle vás Karel IV ve skutečnosti? A změnili jste na něj názor?