Benešovy dekrety, vyhnání Němců i brněnský pochod smrti: 7 knih, které byste měli přečíst dřív, než si uděláte názor

Proč vznikly a co jsou Benešovy dekrety

Benešovy dekrety zná každý od názvu, málokdo od obsahu. Přitom jsou klíčem k pochopení toho, jak poválečné Československo legitimizovalo vyhnání milionů lidí, konfiskaci majetku i nástup komunismu. Bez nich nelze porozumět tomu, co přišlo po roce 1945.

Emanuel Mandler: Benešovy dekrety

Tenká, ale mimořádně důležitá kniha pomáhá oddělit fakta od mýtů. Mandler připomíná, že „Benešovy dekrety“ nejsou jeden dokument, ale soubor 143 různých dekretů, z nichž jen menší část skutečně souvisí s odsunem Němců a poválečným uspořádáním státu.

Recenzenti oceňují Madlerův „střízlivý a nacionálně nezaujatý pohled na celou problematiku“

Kniha ukazuje, jak často se v debatách argumentuje něčím, co většina lidí nikdy nečetla. Její součástí jsou navíc i plná znění nejdůležitějších dekretů. Bez pochopení dekretů se velmi těžko orientuje v celé debatě o odsunu, kolektivní vině i poválečném Československu.

Pavel Kosatík: O tom Benešovi

Co Beneš udělal s českou mentalitou? Kosatík nepíše klasický životopis Edvarda Beneše. Místo toho se ptá, co Benešovy postoje a rozhodnutí udělaly s českou společností a jejím vztahem ke státu, demokracii nebo vlastní odpovědnosti.

Kniha propojuje Mnichov, poválečný odsun i nástup komunismu a ukazuje Beneše jako mimořádně složitou osobnost, která české dějiny ovlivnila možná víc, než si připouštíme. 

„Nejde o to Beneše odsoudit, ale rozpoznat, jestli v něm nepronásledujeme sami sebe,“ říká Kosatík v rozhovorech ke knize.

Vyhnání Němců očima těch, kteří ho prožili

Skrze osobní příběhy vychází najevo, co se skutečně dělo: pochody smrti, internační tábory, rabování, násilí páchané obyčejnými lidmi na jiných obyčejných lidech. Téma, se kterým se česká společnost stále zcela nevyrovnala.

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Jeden z nejzásadnějších českých románů o odsunu Němců vypráví příběh brněnské Němky Gerty, která po válce zažije vyhnání a její celý život je poznamenaný tím, co následovalo.

Román narušuje jednoduché dělení na viníky a oběti a ukazuje, jak hluboko se může kolektivní vina propsat do života lidí, kteří sami nic nespáchali.

Tučková je zároveň první, která téma odsunu Němců z Brna (později nazvaného Brněnským pochodem smrti) přinesla do širšího povědomí a vyvolala tím velké emoce. Po publikaci jí mimo jiné chodily výhružky. Více se dočtete v tomto článku.

Veronika Jonášová: Ada

Román inspirovaný skutečnými událostmi kolem internačního tábora v Nových Hodolanech u Olomouce otevírá jedno z méně známých míst poválečného násilí.

Jonášová čerpala z historického výzkumu i rodinné paměti a sama zdůrazňuje, že jejím cílem nebylo soudit, ale připomínat. „Pasáže s těmi nejhoršími způsoby mučení jsem si nevymyslela. Ačkoli vypadají, že se nemohly stát, je to realita,“ říká v rozhovoru. 

V táboře skončili mimo jiné němečtí Židé po návratu z koncentračních táborů a němečtí antifašisté. Lidé, kteří doufali v osvobození. Ada přidává ještě jednu vrstvu: co se stane s traumatem, o kterém se nemluví? Hrdinka netuší, že pochází z německé rodiny, protože babička o tom celý život mlčela.

Sudety jako krajina zmizelých domovů

Sudety jsou krajinou, kde se vrství tři různé zániky. Nejprve odešli Češi, pak Němci, pak se pohraničí stalo vojenskou zónou. Ti, kdo přišli po nich, se nikdy pořádně nezakořenili. Výsledkem je kraj, který dodnes nese nevyřešenou minulost v prázdných staveních, přerušených rodinných příbězích i nedůvěře mezi sousedy.

Jiří Padevět: Zaniklé obce

Monumentální katalog zmizelého světa mapuje stovky obcí a osad, které po válce zanikly kvůli odsunu Němců, budování pohraničního pásma, těžbě nebo výstavbě vojenských prostor.

Bez Padevětovy práce by neexistoval úplný seznam toho, co bylo zničeno. A bez tohoto seznamu bychom těžko získali vědomí skutečného rozsahu tragických událostí sudetské oblasti.

„Když víte, že tam bylo osm hospod a po válce nic, vede to k zamyšlení nad tím, co lidský druh dokáže udělat sám se sebou,“ řekl Padevět v rozhovoru. 

Ztracený ráj: kolektiv autorů

O česko-německém soužití mezi válkami toho nebylo napsáno ani natočeno zdaleka tolik jako o druhé světové válce a holocaustu či následném vyrovnávání účtů s Němci. A právě tuto mezeru sbírka zaplňuje sbírka povídek Ztracený ráj.

Místo velkých politických dějin ukazuje každodennost česko-německého soužití: vztahy, konflikty, obyčejné životy i postupně rostoucí napětí. 

„Němci byli z Čech vyhnáni po květnu 1945. Zmizeli nejen lidé, ale i jejich příběhy, minulost, legendy, prostě život. Teď je tedy čas vyprávět si jejich příběhy, když už to oni sami udělat nemohou. Je to na nás," říkají v předmluvě Martin Groman a Michal Stehlík.

Michaela Klevisová: Prokletý kraj

Román zasazený do poválečného pohraničí ukazuje Sudety z perspektivy lidí, kteří přišli až po odsunu Němců.

Sleduje Gerdu, která se po rozvodu vrátí do míst, odkud vždy chtěla utéct, a Lindu, která tam pátrá po minulosti své rodiny. Když za podivných okolností někdo zemře, zločin oběma ženám pomůže odhalit tajemství, které nikdy nemělo vyjít na povrch.

Román dělá to, co žádná z ostatních knih nedělá, ukazuje pohraničí jako místo, které je prokleté opakováním vykořenění. Ne jednou, ale třikrát, čtyřikrát. Různé skupiny, různé důvody, stejný výsledek: lidé, kteří nedostali šanci někam patřit.

Chcete se do tématu ponořit hlouběji?

Prozkoumejte další knihy, které jsme pro vás k těmto tématům vybrali.