Příběh počátků - 13,8 miliardy let v jediné knize

/ nakl. Vyšehrad

Historik David Christian patří k průkopníkům konceptu Big History, který propojuje poznatky historie, biologie, geologie, fyziky i dalších oborů. V knize Příběh počátků zve čtenáře na cestu od velkého třesku až po současnost a ukazuje, že dějiny lidstva jsou jen jednou kapitolou mnohem většího příběhu. Knihu ocení všichni, kdo rádi hledají souvislosti a chtějí se na náš svět podívat z neobvyklé perspektivy.
Historik David Christian patří k průkopníkům konceptu Big History, který propojuje poznatky historie, biologie, geologie, fyziky i dalších oborů. V knize Příběh počátků zve čtenáře na cestu od velkého třesku až po současnost a ukazuje, že dějiny lidstva jsou jen jednou kapitolou mnohem většího příběhu. Knihu ocení všichni, kdo rádi hledají souvislosti a chtějí se na náš svět podívat z neobvyklé perspektivy.

David Christian (*1946) je americký historik. Ve svém bádání se od počátku zabýval vlivem krajiny a přírody na utváření lidské společnosti. Tento přístup postupně rozšiřoval a od konce 80. let začal rozvíjet koncept tzv. Big History, interdisciplinární pojetí zkoumání minulosti, které využívá jak poznatky z historie, tak z antropologie, astronomie, biologie a dalších přírodních i společenskovědních oborů. Taková perspektiva umožňuje popsat fenomény a trendy, které se při pozorování kratších časových úseků ztrácejí. V neposlední řadě také vyjasňuje doposud opomíjené provázanosti a z historie vesmíru, světa i lidstva se stává jedno souvislé vyprávění o naší minulosti.

Doporučení redaktorky Petry Hanákové:

 

Příběh počátků je mimořádný jak svým obrovským časovým a vlastně i tematickým a oborovým záběrem, tak přístupem, který takové zkoumání vůbec umožňuje. Big History je koncept, který rozvíjel právě autor této knihy, historik David Christian.

Historici hlásící se k tomuto přístupu zkoumají, co se na této planetě odehrávalo dlouho předtím, než se objevili první lidé nebo vůbec první živé organismy. Nemůžou tak samozřejmě pracovat s přesnými daty, ani vlastně s jasnými procesy. Spíše jde o rozpoznání podobností ve velkých systémech a hledání vzájemných vlivů mezi jednotlivými sférami. 

Jak Christian sám uvádí na začátku knihy, šlo mu také o to, abychom tímto pojetím překonali tradiční národní chápání historie, protože v dnešním globálním světě jsme všichni také obyvateli naší planety, která je naším společným domovem.

Právě pasáže o vzniku planety, jejím vývoji a jejich obyvatelích, kteří po jejím povrchu kráčeli před námi, pro mě osobně byly v mnoha ohledech nejzajímavější. Až skoro dojemné. Tato kapitola podle mě velmi dobře ukazuje, že jsme součástí většího celku, vůči němuž máme zodpovědnost a o nějž je třeba pečovat. 

Kupte si elektronickou knihu.

Ihned
369 Kč

Kupte si knihu.

Skladem
- 10%
449 Kč
běžná cena 499 Kč

Další články

Nepromarnit ani vteřinu přináší pozoruhodný výsek současné literatury i autorského myšlení. Formou otázek a odpovědí vyjevuje opulentní různorodost dnešní české literatury – její tázání, hledání i zkoumání, její živost i nesamozřejmost. Zároveň otevírá okno do útrob literárního časopisu, který si zakládá na otevřenosti a nepředpojatosti. Všechny rozhovory vznikly pro časopis Tvar a vyšly v něm v letech 2014 až 2026.
Aktuality

Simona Martínková Racková se ptá, čtyřicet tváří české literatury odpovídá

Nepromarnit ani vteřinu přináší pozoruhodný výsek současné literatury i autorského myšlení. Formou otázek a odpovědí vyjevuje opulentní různorodost dnešní české literatury – její tázání, hledání i zkoumání, její živost i nesamozřejmost. Zároveň otevírá okno do útrob literárního časopisu, který si zakládá na otevřenosti a nepředpojatosti. Všechny rozhovory vznikly pro časopis Tvar a vyšly v něm v letech 2014 až 2026.
 | nakl. Větrné mlýny
První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.
Aktuality

O Tibetských denících s jejich editorem Lubošem Bělkou

První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.
 | Český rozhlas Wave
Nejdelší den a nejkratší noc jsou za dveřmi. Ze čtenářského hlediska to ale nemusí nic znamenat. Je to totiž pořád stejné - najít si knihu, která sedne co nejlépe a věnovat jí soustředěnou pozornost. Třeba komiksu o Tarzanovi, nebo novince Lenky Horňákové-Civade nebo vypravěčství Paula Coelha.
Aktuality

3x Argo ze začátku léta (plus jedna audiokniha)

Nejdelší den a nejkratší noc jsou za dveřmi. Ze čtenářského hlediska to ale nemusí nic znamenat. Je to totiž pořád stejné - najít si knihu, která sedne co nejlépe a věnovat jí soustředěnou pozornost. Třeba komiksu o Tarzanovi, nebo novince Lenky Horňákové-Civade nebo vypravěčství Paula Coelha.