Příběh počátků - 13,8 miliardy let v jediné knize

/ nakl. Vyšehrad

Historik David Christian patří k průkopníkům konceptu Big History, který propojuje poznatky historie, biologie, geologie, fyziky i dalších oborů. V knize Příběh počátků zve čtenáře na cestu od velkého třesku až po současnost a ukazuje, že dějiny lidstva jsou jen jednou kapitolou mnohem většího příběhu. Knihu ocení všichni, kdo rádi hledají souvislosti a chtějí se na náš svět podívat z neobvyklé perspektivy.
Historik David Christian patří k průkopníkům konceptu Big History, který propojuje poznatky historie, biologie, geologie, fyziky i dalších oborů. V knize Příběh počátků zve čtenáře na cestu od velkého třesku až po současnost a ukazuje, že dějiny lidstva jsou jen jednou kapitolou mnohem většího příběhu. Knihu ocení všichni, kdo rádi hledají souvislosti a chtějí se na náš svět podívat z neobvyklé perspektivy.

David Christian (*1946) je americký historik. Ve svém bádání se od počátku zabýval vlivem krajiny a přírody na utváření lidské společnosti. Tento přístup postupně rozšiřoval a od konce 80. let začal rozvíjet koncept tzv. Big History, interdisciplinární pojetí zkoumání minulosti, které využívá jak poznatky z historie, tak z antropologie, astronomie, biologie a dalších přírodních i společenskovědních oborů. Taková perspektiva umožňuje popsat fenomény a trendy, které se při pozorování kratších časových úseků ztrácejí. V neposlední řadě také vyjasňuje doposud opomíjené provázanosti a z historie vesmíru, světa i lidstva se stává jedno souvislé vyprávění o naší minulosti.

Doporučení redaktorky Petry Hanákové:

 

Příběh počátků je mimořádný jak svým obrovským časovým a vlastně i tematickým a oborovým záběrem, tak přístupem, který takové zkoumání vůbec umožňuje. Big History je koncept, který rozvíjel právě autor této knihy, historik David Christian.

Historici hlásící se k tomuto přístupu zkoumají, co se na této planetě odehrávalo dlouho předtím, než se objevili první lidé nebo vůbec první živé organismy. Nemůžou tak samozřejmě pracovat s přesnými daty, ani vlastně s jasnými procesy. Spíše jde o rozpoznání podobností ve velkých systémech a hledání vzájemných vlivů mezi jednotlivými sférami. 

Jak Christian sám uvádí na začátku knihy, šlo mu také o to, abychom tímto pojetím překonali tradiční národní chápání historie, protože v dnešním globálním světě jsme všichni také obyvateli naší planety, která je naším společným domovem.

Právě pasáže o vzniku planety, jejím vývoji a jejich obyvatelích, kteří po jejím povrchu kráčeli před námi, pro mě osobně byly v mnoha ohledech nejzajímavější. Až skoro dojemné. Tato kapitola podle mě velmi dobře ukazuje, že jsme součástí většího celku, vůči němuž máme zodpovědnost a o nějž je třeba pečovat. 

Kupte si elektronickou knihu.

Ihned
295 Kč
běžná cena 369 Kč

Kupte si knihu.

Skladem
399 Kč
běžná cena 499 Kč

Další články

Nepromarnit ani vteřinu přináší pozoruhodný výsek současné literatury i autorského myšlení. Formou otázek a odpovědí vyjevuje opulentní různorodost dnešní české literatury – její tázání, hledání i zkoumání, její živost i nesamozřejmost. Zároveň otevírá okno do útrob literárního časopisu, který si zakládá na otevřenosti a nepředpojatosti. Všechny rozhovory vznikly pro časopis Tvar a vyšly v něm v letech 2014 až 2026.
Aktuality

Simona Martínková Racková se ptá, čtyřicet tváří české literatury odpovídá

Nepromarnit ani vteřinu přináší pozoruhodný výsek současné literatury i autorského myšlení. Formou otázek a odpovědí vyjevuje opulentní různorodost dnešní české literatury – její tázání, hledání i zkoumání, její živost i nesamozřejmost. Zároveň otevírá okno do útrob literárního časopisu, který si zakládá na otevřenosti a nepředpojatosti. Všechny rozhovory vznikly pro časopis Tvar a vyšly v něm v letech 2014 až 2026.
 | nakl. Větrné mlýny
První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.
Aktuality

O Tibetských denících s jejich editorem Lubošem Bělkou

První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.
 | Český rozhlas Wave
Nejdelší den a nejkratší noc jsou za dveřmi. Ze čtenářského hlediska to ale nemusí nic znamenat. Je to totiž pořád stejné - najít si knihu, která sedne co nejlépe a věnovat jí soustředěnou pozornost. Třeba komiksu o Tarzanovi, nebo novince Lenky Horňákové-Civade nebo vypravěčství Paula Coelha.
Aktuality

3x Argo ze začátku léta (plus jedna audiokniha)

Nejdelší den a nejkratší noc jsou za dveřmi. Ze čtenářského hlediska to ale nemusí nic znamenat. Je to totiž pořád stejné - najít si knihu, která sedne co nejlépe a věnovat jí soustředěnou pozornost. Třeba komiksu o Tarzanovi, nebo novince Lenky Horňákové-Civade nebo vypravěčství Paula Coelha.