K letošnímu 75. výročí úmrtí kapitána avantgardy vychází kniha Jiřího Kamena Teige a harlekýn

V knize defilují pozoruhodné osobnosti Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, Jaroslav Seifert, Toyen a Jindřich Štyrský, Zdeněk Rykr a Milada Součková, Bohuslav Brouk, Roman Jakobson, Vladislav Vančura, Jan Mukařovský, Jiří Weil, Jiří Voskovec a Jan Werich, Jaroslav Hašek, Josef a Karel Čapkové…

Svazek Teige a harlekýn připomíná, že česká avantgarda nepřejímala cizí '-ismy' slepě, ale dala světu svůj vlastní originální směr – poetismus.

Karel Teige (1900–1951) byl hlavním teoretikem meziválečné avantgardy. A to počínaje sdružením Devětsil, které se zprvu orientovalo na proletářské umění – viz poezie Jiří Wolkera –, ale především to byla doba, kdy jedna umělecká vlna překrývala tu předchozí. A tak od začátku století to byl vedle expresionismu kubismus, futurismus a taktéž dadaismus. Teige se pak podílel na výsostně českém vynálezu, jímž byl poetismus, k němuž lze přiřadit i slavné Rozmarné léto Vladislava Vančury. Poetismus byl hravý a apolitický, což byla v rámci avantgardy výjimka potvrzující pravidlo. Po něm následoval surrealismus a ten už se opět propojil s ideou komunismu a moskevským ústředím.

Tady se ocitáme v soumraku hravosti avantgardy, hravost vystřídala dogmatičnost a disciplína. Stejně tak se vyhrotila doba, která směřovala k druhé světové válce. V knize Teige a harlekýn to vidíme jasně na osudech jednotlivých umělců. Zdeněk Rykr – mimo jiné autor obalu slavné čokoládové tyčinky Kofila – v roce 1940 spáchal sebevraždu, když u Chuchle vyšel vstříc vlaku. O dva roky později byl za odboj popraven Vladislav Vančura. A ani po válce se to nezlepšilo… V roce 1950 byl ve vykonstruovaném procesu popraven kritik a historik Záviš Kalandra. O rok později vyskočil v pražském Podskalí z okna vyděšený Konstantin Biebl. Bylo to krátce poté, co zemřel na infarkt Karel Teige. To vždy pohotově přizpůsobivý Vítězslav Nezval jakožto pracovník ministerstva informací ve stejné době znárodňoval československý film a v roce 1950 vydal nechvalně proslulý Zpěv míru. O Nezvalově pragmatismu svědčí věta, kterou údajně pronesl ohledně této poemy napsané na objednávku soudruhů: „Vysral jsem jim to…“

Spisovatel, publicista a rozhlasový tvůrce Jiří Kamen (* 1951, Kolín) je absolventem FF UP v Olomouci, obor uměnověda. Od roku 1975 pracuje v Českém rozhlase na různých pozicích, v letech 1990–1992 byl šéfredaktorem stanice Vltava. Je autorem literárních pořadů a rozhlasových her a dokumentů. Za redigování týdeníku Víkendová příloha stanice Vltava získal cenu Novinářská křepelka. S Pavlou Horákovou napsal výpravnou knihu korespondence a deníků z první světové války Přišel befel od císaře pána, navazující na cyklus Polní pošta, který ČRo vysílal v roce stého výročí vypuknutí první světové války, k níž posléze přibyl druhý díl pod názvem Zum Befehl, pane lajtnant… (2018). Za knihu povídek Elvis ze Záluží (2018) byl nominován na cenu Magnesia Litera.