Geronimo patřil mezi apačské válečné šamany. Sám o tom moc nemluvil, ale Apači ho brali vážně a mnozí náčelníci se s ním radili. Koneckonců je fakt, že dokázal americké armádě až zázračně unikat, nedivme se tedy, že se věřilo v jeho nadpřirozené schopnosti. Jinak byl jako válečník hodně prohnaný, odvážný a směle drzý. Američané a Mexičané ho považovali za lidskou zrůdu, ale pro mnohé se stal symbolem boje za svobodu a pro domorodé Američany je dodnes hrdinou. Pro svou nepolapitelnost a houževnatost si od Američanů vysloužil přezdívku „Nejhorší indián, který kdy žil.“

Vlastní autobiografie apačského vůdce Geronima, kterou nám v písemné podobě zachoval
pan Barrett, tvoří první díl této publikace a druhý díl - Historie Apačů, je založena na dostupných historických faktech, které se těchto kmenů týkají. Tyto informace nám pak pomůžou zorientovat se v čase a dění tehdejších událostí, abychom mohli posoudit, jak výjimečná byla historie apačského národa.

Již podruhé vyšla v českém překladu Kateřiny Zvelebilové a Jana Ulricha kniha Mluví Černý jelen. Poprvé vyšla promluva indiánského šamana v roce 1998 v dnes již neexistujícím nakladatelství Hynek jako 3. svazek edice Indians, kterou řídil Jáchym Topol, tehdy na vrcholu svého "indiánského období". V roce 1930 zajel spisovatel a básník John Neihardt do rezervace Pine Ridge, kde měl podle informací bydlet vyjímečný indiánský medicinman. Skutečně našel jeho chatrč mezi kopci. Dřevěná bouda o jedné místnosti. Tam seděl starý muž, který v sobě po mnoho mlčenlivých let uchovával svojí "vizi pro lidstvo", o které svolil bílé tváři vyprávět. Když byla kniha poprvé vydána v roce 1932, zapadla. Její nové vydání v roce 1961 už ale našlo společnost v jiné atmosféře. Kniha se stala jedním z duchovních zdrojů hippies a vůbec lidí, kteří najednou měli chuť a potřebu dozvědět se něco o jiných kulturách než byla ta jejich, konzumní. A to přesto, že Černý jelen konvertoval ke křesťanství, což se z obav před ztrátou autentičnosti indiánské vize, snažil autor knihy všemožně zatajit a potlačit.

A do třetice indiánské téma, i když zcela odjinud. Rezervační indiáni jako vymalovaní v komiksové detektivce Skalpy. Jak píše na webu fantasya Jakub Ehrenberger:

"Skalpy jsou politicky nekorektní, sexem a násilím napěchovaný a k tomu ještě arzenálem pestrých nadávek a vulgarit vyzbrojený komiks, který je, jak se píše na zadní straně, určen pro dospělé čtenáře. Ostatně překládal ho Štěpán Kopřiva.. Vychutnají si jej všichni ti, kteří marně pošilhávají po dalším vydání Brubakerova opusu Criminal, šetří na souborné vydání Sin City nebo se zrovna zabouchli do westernové zábavy a lá Johan Hex. Snad se tenhle majstrštyk na českém trhu chytne. Indiánská krev připravená dle Aaronova receptu totiž chutná navýsost dobře. Vinnetou je mrtev, ať žije Zlý kůň!"