Miloš Urban se ptá Zuzany Říhové na její knihu Cestou špendlíků nebo jehel

/ Miloš Urban

Zuzana Říhová napsala knihu Cestou špendlíků nebo jehel. Vydala ji v Argu a jejím redaktorem byl spisovatel Miloš Urban. Rozhovor s autorkou je poněkud kryptický a vzbuzuje spíše otázky, než aby dával odpovědi, o čem že to román je.
Zuzana Říhová napsala knihu Cestou špendlíků nebo jehel. Vydala ji v Argu a jejím redaktorem byl spisovatel Miloš Urban. Rozhovor s autorkou je poněkud kryptický a vzbuzuje spíše otázky, než aby dával odpovědi, o čem že to román je.

M: Jak se stane, že obyvatelka pražských Holešovic napíše vesnický román?

Z: Vzniklo to podivnou představou prvního odstavce — byl to porod krávy, který jsem si vymyslela.

M: Vypadá to ale dost autenticky, naturalisticky. Tys u takového porodu ve skutečnosti nebyla?

Z: Nebyla. Pustila jsem si ten porod telete na Youtube a pak už to vymýšlení pokračovalo z gauče dál a dál, na vesnici jsem nikdy nepobývala, jsem městský člověk. Ale možná mě vesnice láká v těch představách.

M: Narodila ses v Praze?

Z: Já jsem z Děčína, pak jsem žila na malých městech a teď v Praze.

M: A souvisí tedy ta knížka s tvou prací v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, kde ses možná pokusila o svoji variaci na žánr vesnického románu?

Z: To taky ne, já se v práci zaměřuju na avantgardu a modernismus, což jsou městské záležitosti odehrávající se v kavárnách. Ale to přírodní prostředí mám spojeno spíše s něčím mýtickým, autentickým, potenciálně nebezpečným.

M: Takže je to nějaká představa, co by tě tam mohlo potkat, kdyby ses tam ocitla s rodinou jako tvoje hrdinka Bohumila?

Z: Myslím, že ne. Ten můj venkov je spíš bájný a mýtický, intenzivní. Ale ta moje vesnice není současná, ve skutečné vesnici se věci nedějí takhle.

M: V knize pracuješ i s pohádkovými motivy. Na skutečné vesnici se pohádky opravdu neodehrávají.

Z: Pro mě jsou to příběhy, které se pořád opakujou, ale nemají dělat svět nějak lepším nebo utěšovat, dávat ponaučení, jak jsme si na to zvykli u pohádek. Tohle se může odehrát i na současné vesnici, kde jsou třeba lidi, co mají pocit, že se chovají současně, ale přitom to jejich chování a jednání spíš odráží to, co tady bylo už stokrát.

M: Pak je tam taková ta strašidelná, až hororová linka. Jak to máš s těmihle žánry? Máš ráda tuhle literaturu?

Z: Čtenářsky spíš ne, a pokud ano, pak to jsou věci dobové, klasika jako Lovecraft, ale současné horory rozhodně nečtu. Já ale ve své knížce tyhle prvky nevnímám hororově, podle mého je realita vesnice, ale i města mnohem krutější. Lidi se k sobě nechovají hezky a dějí se zlé věci, jako že třeba někdo zmizí. To přece není žánr hororu.

M: Ukazuješ tam sobectví, co je mezi lidmi, jako by neměli s druhými soucit.

Z: To je takové moje přesvědčení. Že každý chce vyprávět svůj příběh pořád dokola a tak dlouho, až se to stane.

M: A tady se opravdu stane něco strašného. To musí pramenit z nějakého tragického životního pocitu, ne?

Z: Myslíš pro ty postavy?

M: Pro autorku.

Z: Ne. Tu fikci bych nechtěla vztahovat k nějakým autobiografickým zážitkům autorky. Určitě se tam promítá nějaký světonázor, ale já mám pocit, že to nejtragičtější se vlastně odehrálo ještě předtím, než ty postavy odjedou z města na tu vesnici, aby zachránily manželství.

Další články

Petru Hůlovou zatím psala knihy pro dospělé. To se ale zanedlouho změní. Její text Liščí oči, který psala pro děti od 10 let, otevírá téma alternativní historie. Co by se stalo, kdyby události po 21. srpnu 1968 proběhly jinak? Nejde ale jen o téma okupace. Všichni máme sílu měnit 
věci, byť se nám zdají nezměnitelné. Knihu ilustruje kreslíř Nikkarin. Vyjde o prázdninách.
Rozhovory

#mojeargo červen 2021: rozhovor s Petrou Hůlovou o její knize pro děti

Petru Hůlovou zatím psala knihy pro dospělé. To se ale zanedlouho změní. Její text Liščí oči, který psala pro děti od 10 let, otevírá téma alternativní historie. Co by se stalo, kdyby události po 21. srpnu 1968 proběhly jinak? Nejde ale jen o téma okupace. Všichni máme sílu měnit věci, byť se nám zdají nezměnitelné. Knihu ilustruje kreslíř Nikkarin. Vyjde o prázdninách.
 | Marie Těthalová
Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další
Rozhovory

#mojeargo - květen 2021: rozhovor s Jakubem Hussarem o 0 TU

Květnové číslo informacemi nabitého internetového měsíčníku #mojeargo má tentokrát téma vize budoucnosti. Kromě rozhovoru, který přinášíme, tam najdete ještě rozhovor s Ondřejem Štindlem, ale také materiály o knihách Lady Mechanika, Podobenství o rozsévači, Vrchol vulkánu, 2084 - Konec světa, Alt - Life, Osud duše po životě a další a další
 | Tomáš Weiss
Po knihách Naslouchač a Faja je tu Nasterea. Další část fantasy pentalogie Petry Stehlíkové. Jak napsal server fantasya.cz o druhém dílu: "Na čtenáře čeká akce, dobrodružství, nebezpečí, výborně a detailně propracovaný svět i postavy, staronové nestvůry a nespočet situací, kdy budou čtenáři jen třeštit oči a s prudce bušícím srdcem otáčet stránky, jak je vyprávění dokáže pohltit."
Rozhovory

Co jsem si rozepsala, to si taky musím dopsat - rozhovor s Petrou Stehlíkovou

Po knihách Naslouchač a Faja je tu Nasterea. Další část fantasy pentalogie Petry Stehlíkové. Jak napsal server fantasya.cz o druhém dílu: "Na čtenáře čeká akce, dobrodružství, nebezpečí, výborně a detailně propracovaný svět i postavy, staronové nestvůry a nespočet situací, kdy budou čtenáři jen třeštit oči a s prudce bušícím srdcem otáčet stránky, jak je vyprávění dokáže pohltit."