Ukázka:

Filozofie a zrcadlo přírody

Zrovna když mě na sklonku roku 1996 propouštěli, matka získala v rámci finančního vypořádání s výrobcem malou náhradu škody a peníze promptně použila na kosmetickou operaci, která jí u vnějších očních koutků měla odstranit vějířkovité vrásky. Kosmetický chirurg ale zákrok zpackal a provedl jí s obličejovými svaly cosi, kvůli čemu od té doby vypadala jako šílená strachy. Nepochybně víte, jak vypadá obličej člověka zlomek vteřiny před tím, než začne vřískat. Takhle teď matka vypadala. Stačí jedno malé smýknutí skalpelu při zákroku a vypadáte jak postava z té Hitchcockovy scény se sprchou.

Podstoupila tedy další kosmetickou operaci, aby ten kiks napravila. Druhý chirurg ale zákrok zvrtal rovněž a výraz děsu byl ještě horší. Tentokrát obzvlášť kolem úst. Požádala mě o můj upřímný názor a já měl pocit, že jsem to našemu vztahu dlužen. Její oční vrásky teď sice skutečně patřily minulosti, ale její obličej byl trvalou maskou čiré hrůzy. Podobala se Else Lanchesterové ve Frankensteinově nevěstě, klasice ze zlaté éry Hollywoodu, když poprvé spočine pohledem na svém budoucím partnerovi. Po druhém zpackaném zákroku už nepomáhaly ani sluneční brýle, protože široce rozevřená ústa, rozšíření mandibulárního kanálu a vyčnívající šlachy a tak dále nebylo možné zakrýt.

Také se zapletla do další soudní pře, a když jezdila autobusem do kanceláře advokáta, pro kterého se rozhodla, já ji doprovázel. V autobuse jsme sedávali vpředu na jedné delší řadě sedadel, která byla namísto příčně uspořádána podélně. Experimentální metodou jsme vypozorovali, že není dobré sedat blíž zádi ve standardně uspořádaných řadách, kde se díváte ve směru jízdy, protože s některými spolucestujícími to viditelně trhlo, když po nastoupení – reflexivním jednáním zřejmě taženi k zadní části autobusu – postupovali při hledání místa uličkou, letmým pohledem si měřili obličeje ostatních a náhle spatřili matčin protáhlý a neslyšně křičící obličej, který jim hleděl vstříc s výrazem šílené hrůzy. Došlo k několika takovýmto případům a očním kontaktům, než jsem se o problém postaral a vypracoval schůdnější zvyk sedat pravoúhle.

Z dostupných pramenů nelze vyvodit dostatečné odůvodnění, proč po nástupu tenhle průzkum obličejů provádíme, jedna nepodložená disertační práce však tvrdí, že se jedná o atavistický obranný reflex našeho živočišného druhu. Jestliže navíc v matčině zájmu byla nenápadnost, nejsem nijak zvlášť dobře zvoleným exemplářem řečeného druhu, protože moje hlava ční z davu nad všemi ostatními. Jsem mohutný exemplář s výrazným zbarvením a podle mého fenotypu by nikdo nehádal, že toužím po vzdělání. K tomu si připočtěte ochranné brýle a speciálně zhotovené rukavice pro terénní průzkum – natrefit na exempláře v  autobuse městské veřejné dopravy není v  žádném případě vyloučeno, přestože zatím uvedená studie neslavila úspěch.

Ne, máme‑li mluvit na rovinu, nedá se o mně říct, že si jízdy s ní užívám, poněvadž ona se ze všech sil snaží, aby její chronický výraz nevypadal z pocitu trapnosti ještě zděšeněji. Popravdě nemohu ani říct, že by mi dělalo radost sedět dvakrát týdně v rádoby čekárně a listovat v oběžníku rotariánů. Že bych neměl jinou pracovní náplň a časově náročné zájmy, to tedy ne. Ale co zmůžete, k mému podmínečnému propuštění patří matčino místopřísežné prohlášení, že za mě bude ručit jako opatrovnice. Každý pozorovatel reality našeho společného života by mi počínaje druhým zákrokem nejspíš dal za pravdu, že ve skutečnosti je to obráceně, protože následkem sklíčenosti a strachu z reakcí druhých není téměř schopna opustit dům a advokátovu lichotivému předvolání do jeho kanceláře dokáže vyhovět jedině v mém doprovodu a pod mou ochranou. Dále jsem se vždycky vyhýbal přímému slunečnímu světlu a rychle se spálil. Tentokrát advokát větří nečekaný zisk, až a pokud matku přiměje předstoupit před soud a porotci budou moci na vlastní oči posoudit následky pochybení plastického chirurga.

Od mého vlastního případu s sebou také neustále nosím aktovku. Dnes lze aktovku označit za varovně zbarvenou výstroj k odrazení potenciálních lupičů. Od prvního lékařského pochybení jsem se vůči matčinu chronickému výrazu zděšení obecně vzato imunizoval, jenom reakce druhých mi ještě stále trochu vadí; tomu je třeba uvyknout. Kulatý volant autobusu není pouze větší, nýbrž je také usazen v  horizontálnějším úhlu náklonu než v  mně známém taxíku, osobním autě nebo policejním hlídkovém voze a řidič autobusu točí volantem rozmáchlým pohybem celého těla, který se podobá gestu, jímž při náhlém výbuchu emocí smetáme věci ze stolu nebo jiné plochy. A speciální perpendikulární sedadla v předním sektoru autobusu skýtají dobrý výhled na to, jak řidič s autobusem zápolí. Ne že bych proti tomu chlapci cokoli měl. Také neexistuje žádné státní, okresní nebo obecní nařízení, které by omezovalo, jaké variety se smějí studovat, nebo snad diktovalo, že chov víc než stanoveného množství týchž variet naplňuje skutkovou podstatu nedbalosti nebo vyvolává veřejné pohoršení. Když je schůzka dopoledne, řidič má někdy v korýtku vedle automatu na mince nebo čipové karty složené noviny, které se snaží na semaforech přečíst, ale tímto způsobem toho za den moc nepřelouská. Bylo mu teprve devět let, na což byl kladen opakovaný důraz, jako by jeho věk zvyšoval průkaznost případného zanedbání odpovědnosti z mé strany. Hojně se vyskytující asijské druhy disponují nejen varovnými ventrálními znaky, ale také rovnou červenou linkou na zádech, které vděčí za to, že jejich jméno v domorodém jazyce znamená „rudá linka na hřbetě“.

Standardizované testy u mě potvrdily jak touhu po vzdělání, tak i vynikající paměťovou retenci, o nichž nikdy nepochybovala. Podle mé teorie si řidič čte noviny, a když na semaforu naskočí zelená, proti své vůli je opět skládá a zastrkává zpátky do korýtka, aby signalizoval bezmocnou nechuť, kterou vůči svému pracovnímu úvazku pociťuje, a soudem určený psycholog by mohl noviny interpretovat jako volání o pomoc. Nyní si obvykle sedáme na postranní místa na straně dveří, což snižuje na minimum pravděpodobnost, že nastoupivší cestující spatří výraz jejího obličeje nečekaně a zepředu. Také tohle ponaučení jsme získali postaru. Jediné zábavné intermezzo nastalo ve chvíli, kdy jí přinesli zrcátko, obvazy po první operaci byly dole a zprvu se nedalo s jistotou říct, je‑li výraz obličeje reakcí na obraz spatřený v zrcátku, nebo je‑li samotný výraz podnětem, který ten povyk způsobil. Matka je sama o sobě charakterní, třebaže marnivá, zatrpklá a bázlivá samička svého druhu, ale – při vší úctě – tam, kde ostatní lokají z pramene poznání, ona si pouze vykloktala, a sama nemohla zpočátku s jistotou říct, zda byl ten výraz čiré hrůzy reakcí, nebo podnětem, a pokud to byla reakce, k čemu se tedy ta reakce v zrcadle obracela, jestliže jí byl samotný výraz. Což v ní předtím, než jí podali sedativa, vyvolávalo nekonečný zmatek. Chirurg se opíral o zeď, čelo na zdi, behaviorální reakce, která signalizovala, ano, výsledek operace představuje objektivní problém.

Autobusem jezdíme, protože nemáme auto, situace, kterou nový advokát, jak říká, dokáže vyřešit úrokem a úrokem z úroku. Celé to místo bylo svědomitě uzavřeno a odděleno zástěnou, a dokonce i státní zastupitelství uznalo, že kdyby se nepoflakoval na cizí garážové střeše, v žádném případě by s nimi nepřišel do kontaktu. To mělo vliv na podmínečné propuštění. Ze začátku také nebylo v autobuse nezajímavé sledovat, jak se pasažéři, kteří jen tak letmo zahlédnou výraz jejího obličeje, reflexivně otočí a pátrají po dění za oknem, na které matka takovým zděšením v obličeji zřejmě reaguje. Její strach z kmene arthropodae sahá daleko do minulosti; do garáže se proto nikdy neodvážila vejít a u soudu se mohla odvolat na starou právní zásadu ignorantia facti excusat. Odtud také paradoxně vyplývá její neustálé rozprašování R ‑ ‑ d©, přestože jsem jí opakovaně vysvětlil, že tyto druhy jsou vůči resmethrinu a d‑trans allethrinu dlouhodobě rezistentní. Tedy účinným složkám v R ‑ ‑ d©. Uznávám, že vdoví kousnutí se umějí postarat o nehezký projev, jejich silný neurotoxin přiměl už roku 1935 jednoho lékaře ke komentáři Nevzpomínám si, že bych při nějakém lékařském nebo chirurgickém posudku viděl silnější bolesti, zatímco bezbolestný toxin rodu Lexosceles nebo koutníka způsobuje pouze nekrózu, tedy odumírání kůže v okolí postiženého místa. Zato koutníci projevují vrozenou agresivitu, kterou se druhy vdov nevyznačují, pokud je nevyrušíte. Což on udělal.

Interiér autobusu tvoří plast v barvě masa a nad okny se nachází reklama na právní a  lékařské služby. Mnohé z nich par español. Větrání se mění v závislosti na obsazenosti a podobných faktorech. Fobie nabývá tak extrémní formy, že s sebou v pletené tašce nosí sprej s rozprašovačem, který před odjezdem nevyhnutelně objevím a reaguji na něj rezolutním Ne. V několika politováníhodně necitelných okamžicích jsem také zavtipkoval, že autobusem může pokračovat až do Studio City a přilehlého okolí a zúčastnit se jako komparzistka zkoušky na jeden z těch mnoha dnešních filmů, v nichž jsou celé hordy statistů placeny za to, aby vzhlédly a vyděšeně zareagovaly na speciální efekt, který je do filmu vložen až dodatečně prostřednictvím počítačem podporovaného kreslení. Čehož upřímně lituji, koneckonců jsem jediná opora, kterou má. Připadá mi ovšem přitažené za vlasy, že by drolivé místo na dvacet let staré garážové střeše mělo naplňovat skutkovou podstatu zanedbání nebo nezodpovědnosti. Hitchcock a další klasikové využívali sice jenom primitivní speciální efekty, ale strach jimi nahnali mnohem větší. Nemluvě o tom, že se u něho jednalo o neoprávněné vniknutí a neměl tam nahoře co pohledávat. Uvedeno ve výpovědi pod přísahou. Nemluvě o tvrzení, že jsem nepředvídal nezvaného vetřelce, který propadne částí garážové střechy a  zcela zničí komplexní a  nákladné terárium z tvrzeného skla, přičemž při té nehodě rozmačká, rozruší nebo vypustí bezpočet pavoučích jedinců, což mělo za následek zamoření nejbližšího okolí a naplnění skutkové podstaty nedostatečných preventivních opatření.

A to je příčina mé slabosti pro klasické filmové horory. Jelikož zásadně odmítám odkládat aktovku pod sedadlo, mám ji při častých výletech autobusem vždycky na klíně. Po celou dobu soudního řízení jsem přirozeně s tím klukem i jeho rodinou hluboce soucítil, nicméně hájil jsem stanovisko, že pohroma, k níž došlo, neospravedlňuje žádná hysterická nebo vykonstruovaná obvinění. Kvalitní advokát by tento myšlenkový pochod uměl v  právních podáních a přímé argumentaci in camera převést do efektivních právních formulací. Faktem však je, že právních zástupců se sice nabízí hojnost, ale jenom agresorovi, ne jeho oběti; právníci jsou paraziti, v televizi se to hemží jejich reklamními spoty, které diváka nabádají, ať si trpělivě počká na příležitost někoho napadnout, palmáre podílem z přiznané náhrady, zcela bez předběžné platby, pokud jste agresor! Bylo je vidět, jak po matčině původní žalobě na náhradu škody vylézali z děr. Objektivně vzato nikdo neví, čím to přesně je, že vdoví neurotoxin dokáže u velkých savců způsobit tak silné bolesti a muka; věda stojí před hádankou, jakou evoluční výhodu skýtá tomuto jedinečnému, ale rozšířenému druhu nadbytek jedu vypouštěného při zabíjení kořisti.

Pro vědu je lesklá vdova i průměrně vyhlížející koutník často hlavolamem. Navíc jsou ti, kteří tvrdí, že kvůli vám slezou do rozbahněných zákopů a budou doopravdy bojovat, obyčejní šmejdi, například tenhle údajný odborník na zavinění z nedbalosti Van Nuys, kterého si matka najala. V jiném kontextu by ta hysterie byla skoro humorná, protože v tak zanedbaném prostředí, jako je naše čtvrť, by jimi všechny ty zaneřáděné a zanedbané barabizny byly přirozeně zamořené. Ideální živnou půdu jim skýtá harampádím přecpaný úkryt. Ve sklepních koutech, pod policemi v kolnách, garážích a prádelních skříních, za rozměrnými domácími spotřebiči a v nesčetných skulinách uvnitř vyhozených odpadků a haraburdí v rozbujelém plevelu jsou k nalezení exempláře mnoha forem a různé míry agresivity. Vdovy pro tkaní svých sítí preferují zvláště zastíněné pravoúhlé rohy. V letních měsících například u většiny budov pod okapy na stinných stranách. Jenom musíte vědět, co hledat. Proto jsou ochranné brýle a polyuretanové rukavice nezbytné dokonce i  ve sprchovém koutě, jehož rohy mohou být zamořeny už po pár hodinách vaší nepřítomnosti.

O vdovách je už dlouho známo, že jsou pilnými snovači. A na lidi, kteří tak naivně stojí ve stínu pod palmami a čekají na svou linku, má člověk chuť z je‑ doucího autobusu přes okno zakřičet: Půjčte si žebřík a příště zkontrolujte spodní stranu těch vějířovitých listů! Jakmile totiž víte, na co si dávat pozor, zjistíte, že se všem na očích skrývají naprosto všude. Trpělivost je jejich další charakteristický znak. Popsaný biotop a také přilehlé vnitrozemí hostí jak exotičtější varianty vdovy červené, jejíž břišní skvrna ve tvaru přesýpacích hodin je hnědá nebo žlutohnědá, tak ve vnitrozemských pouštních oblastech i jeden ze dvou menších hnědých nebo šedých druhů, které se vyskytují na této polokouli a upřednostňují aridní podnebí. Červená červené vdovy ovšem postrádá podmanivý lesk známější černé odrůdy, je méně výrazná nebo matná; jsou vzácné, oba exempláře utekly při té lapálii a dodnes nebyly odchyceny. Jak je v říši arthropodů časté, i tady vládnou samičky. Abych byl upřímný, působily matčiny bolesti a muka při první žalobě na náhradu škody poněkud přehnaně; ve skutečnosti kašle méně, než tomu bylo během výpovědi pod přísahou. Už jen kvůli zhoustnutí krve jsem však dalek touhy vystavovat ji strádání.

Když sedí doma s nasazenými slunečními brýlemi a při pletení sleduje, čím se zabývám, ústa se jí stahují a rozevírají naprázdno. Vzato vědecky, velký savec by musel k tomu, aby došlo k trvalému poškození, vdechnout neskutečně velké množství d‑trans allethrinu, což podle předpokladů ovlivnilo skrovnou výši vyrovnání. Faktem je, že rozdíl mezi něžnýma mladistvýma očima Vivian Leighové a jejím chronickým výrazem pod sprchou ve stejnojmenné filmové klasice z roku 1960 činí méně než centimetr. Aktovka je odvětrávána vybranými drobnými průduchy v rozích a 2,5 tuctu uvnitř rozmístěných polystyrénových klínků brání obsahu v cestování a  případnému poškození. Složitost jejího nového případu se teď točí kolem otázky, jak zodpovědnost za způsobenou škodu rozdělit mezi prvního chirurga, jehož nedbalost jí přivodila zděšené oči a čelo, a druhého chirurga, jehož necitelná nápravná řezničina ji zanechala s chronickou maskou šíleného utrpení a hrůzy, která dnes naštěstí způsobuje incidenty pouze tehdy, když si někdo sedne na protější boční sedadlo. Hned za řidičem. Jediné riziko vzniku občanskoprávní odpovědnosti tak může pro matku vyvstat v situaci, kdy někdo usedne na protější sedadlo a celou cestu nám bude zírat přímo do obličeje. A když je k tomu tento někdo vlivem okolního prostředí nebo instinktivní živostí predisponován, může se občas přiklonit k názoru, že stimulem jejího výrazu jsem já. Že jsem při své velikosti a nezaměnitelných poznávacích znacích tuto vyděšenou ženu středního věku unesl nebo jí nějak vyhrožoval, takže dotyčný pronese: Je vám něco, paní? nebo Proč tu dámu nenecháte na pokoji?, načež matka se kvůli této reakci samým studem zanořuje ještě hlouběji do pletené šály, zatímco mou nacvičenou reakcí je klidný úsměv a zmateně pobavené zvednutí rukavic, jako bych chtěl říct: Ajta, kdo může s jistotou říct, proč má ten či onen tu tvář, kterou má, nechceme přece, dobrý muži, vyvozovat ukvapené závěry z nedostatečných dat!

Původně požadovaná náhrada škody jí byla přiřknuta, protože dělník v montážním závodě nalepil trysku spreje s rozprašovačem tak, že byla obrácena dozadu, jasný případ nedbalosti. Pátá podmínka vyrovnání zněla, že ve spojitosti se soudním sporem o náhradu škody v rámci odpovědnosti výrobce nikdy a za žádných okolností neuvede obchodní název rozšířeného spreje pro domácnost, čímž se, abych ji ctil, hodlám řídit, protože zákon je zákon. Pokud jde o párování, nějaké schůzky proběhly, jenže chyběla potřebná chemie a matka je v záležitostech srdce náchylná k temnému cynismu a celé spektrum pářících rituálů zahrnuje pod záhlaví katastrof, jež jen čekají na svou chvíli. Když tuhle autobus přejel přes Victory Boulevard a já za účelem kontroly sklonil pohled, vyčníval z jednoho odvětrávacího průduchu v rohu aktovky útlý koneček černé, kloubem vybavené přední nohy, posunoval se sem a tam, měl totéž lesklé zbarvení jako ostatní exempláře a váhavě šátral různými směry. Na pozadí anorganického černého boku aktovky byl neviditelný. Neviditelný pro matku, jejíž výraz, jak tu musím bezstarostně podotknout, by se ani v nejmenším nezměnil, a jakmile mu jednou uvyknete, je to takřka pokerová tvář. I kdybych třeba aktovku tady na klíně otevřel a vysypal ji do středové uličky, což by vedlo k rych‑ lému rozptýlení obsahu a zaplnění uzavřeného prostředí.

Nejhorší varianta nastává výhradně tehdy, pokud na protějším sedadle máte co do činění s mladou dvojicí chuligánů nebo nepřátelskými organismy, jejichž reakce na matku by mohla mít podobu agresivně provokativního pohledu nebo útočného Na co k­‑­‑­‑a čumíš. Právě pro takové případy jí poskytuji bezpečnostní asistenci neboli doprovod, a také z její široce rozšklebené grimasy lze vyčíst důvěru, že ji se svým impozantním vzrůstem a ochrannými brýlemi dokážu ochránit, a to je dobré.

překlad Jaroslav Hronek