Stopařův průvodce galaxií - kultovka komplet v jednom svazku

/ nakl. Argo

Proslulé dílo galaktického stopaře Douglase Adamse vychází v jediném svazku s ilustracemi Pavla Trávníčka a Vládi Chalupy. Ať chcete nebo nechcete, vydat se stopem nekonečnou rozlohou prostoru a času je pořád lepší, než spolu se zbytkem lidstva padnout za oběť zdejší realitě.
Proslulé dílo galaktického stopaře Douglase Adamse vychází v jediném svazku s ilustracemi Pavla Trávníčka a Vládi Chalupy. Ať chcete nebo nechcete, vydat se stopem nekonečnou rozlohou prostoru a času je pořád lepší, než spolu se zbytkem lidstva padnout za oběť zdejší realitě.

Prolog

Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu Západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce. Kolem něj zhruba ve vzdálenosti sto padesáti milionů kilometrů obíhá naprosto zanedbatelná nepatrná modrozelená planeta, na níž z opic vzešlé formy života jsou tak úžasně primitivní, že se dosud domnívají, že digitální hodinky jsou docela šikovný nápad. Hlavní problém této planety spočívá – nebo spíš spočíval – v tom, že většina lidí, kteří na ní žijí, je povětšinou nešťastná. Vyskytlo se mnoho pokusů o řešení, většinou se však týkaly pohybů malých zelených kousků papíru, což je zvláštní, protože ony malé zelené kousky papíru koneckonců nešťastné nebyly. A tak problém trval dál. Mezi lidmi byla spousta darebáků, a převážná většina jich na tom byla moc špatně – dokonce i majitelé digitálních hodinek.

Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec kdy na stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech. A pak, jednoho čtvrtka, téměř dva tisíce let poté, co jednoho člověka přibili na kříž za to, že říkal, jak by bylo ohromně bezva chovat se k sobě pro změnu trochu slušně, si jedna dívka sedící osaměle v malé kavárničce v Rickmansworthu najednou uvědomila, v čem je chyba. Přišla na to, jak by se ze světa dalo udělat docela příjemné místo. A dokonce měla pravdu – tentokrát by to bylo fungovalo, a ani by nemuseli nikoho k ničemu přibíjet. Jenomže naneštěstí, než se stačila dostat k telefonu, aby o tom mohla někomu říct, došlo ke strašlivě pitomé katastrofě, a její myšlenka byla nenávratně ztracena. Toto však není příběh té dívky. Toto je příběh oné strašlivě pitomé katastrofy a některých jejích důsledků.

Je to také příběh jedné knihy, knihy zvané Stopařův průvodce Galaxií. Není to pozemská kniha – na Zemi nikdy nevyšla a až do oné strašlivě pitomé katastrofy o ní žádný Pozemšťan neslyšel ani ji neviděl. Je to nicméně kniha pozoruhodná. Možná jde dokonce o nejpozoruhodnější knihu, jakou kdy vydalo mamutí nakladatelství v Malé medvědici, o němž rovněž žádný Pozemšťan nikdy neslyšel. Je to kniha nejen pozoruhodná, ale i velmi úspěšná – je úspěšnější než Nebeský rádce hospodyněk, jde na odbyt lépe než Ještě třiapadesátero rad, co dělat při nulové gravitaci, a je diskutovanější než trilogie filozofických trháků Úlona Kolufida Kde udělal Bůh chybu, Výběr největších božích omylů a Co je tenhleten Bůh vlastně vůbec zač? V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji naší Galaxie dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto zdroj veškerého vědění a moudrosti, neboť – ač má mnoho mezer a spousta informací je pochybných nebo přinejmenších hodně nepřesných – má proti starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody. Jednak je o něco levnější, a především má na obálce velký vlídný nápis: NEPROPADEJTE PANICE. Historie onoho strašně pitomého čtvrtka a jeho neuvěřitelných následků a jejich souvislostí s touto pozoruhodnou knihou začíná velmi prostě. Začíná jedním domem.

.............

překlad Jana Hollanová

Další články

V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky. Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky, o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy.
Ukázky

Nemilosrdné londýnské vězení pro dlužníky Marshalsea

V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky. Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky, o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy.
 | nakl. Argo
Jak se žije současným třicátníkům v Bratislavě? Ivana Gibová (1985) bujaře píše a čtenář se bujaře směje – dokud nezjistí, že tu jde o důležité věci. A potom… potom se směje dál. V této knize není třeba nic brát vážně. Osvobozující kniha, ve které zdánlivě neplatí žádná pravidla. Míchají se v ní žánry, témata, vědomá povrchnost s intuitivní hloubkou.
Ukázky

Eklektik Bastard - jedna z nejvtipnějších knih současného Slovenska vychází česky

Jak se žije současným třicátníkům v Bratislavě? Ivana Gibová (1985) bujaře píše a čtenář se bujaře směje – dokud nezjistí, že tu jde o důležité věci. A potom… potom se směje dál. V této knize není třeba nic brát vážně. Osvobozující kniha, ve které zdánlivě neplatí žádná pravidla. Míchají se v ní žánry, témata, vědomá povrchnost s intuitivní hloubkou.
 | nakl. Argo
Německá invaze na Normanské ostrovy v Lamanšském průlivu začala 30. června 1940 a byla dovršena kapitulací ostrova Sark 4. července 1940. Z ostrova Alderney byli všichni až na dvacet obyvatel evakuováni do Británie, spolu s mnoha muži ve věku vhodném pro vojenskou 
službu a některými ženami a dětmi z Jersey a Guernsey. Ostrovy byly osvobozeny až 8. května 1945. Byly jedinou částí Britských ostrovů, která během druhé světové války zažila okupaci. Mary Chamberlainová - V utajení
Ukázky

I Britské ostrovy zažily za druhé světové války okupaci

Německá invaze na Normanské ostrovy v Lamanšském průlivu začala 30. června 1940 a byla dovršena kapitulací ostrova Sark 4. července 1940. Z ostrova Alderney byli všichni až na dvacet obyvatel evakuováni do Británie, spolu s mnoha muži ve věku vhodném pro vojenskou službu a některými ženami a dětmi z Jersey a Guernsey. Ostrovy byly osvobozeny až 8. května 1945. Byly jedinou částí Britských ostrovů, která během druhé světové války zažila okupaci. Mary Chamberlainová - V utajení