Ukázka:

k a p i t ol a  p rv n í

Svátost marketingu

Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, říkalo se na Össe. – Ale s tím se vám nikdo nebude obtěžovat, aby je tam hledal, dodával Aš~šád z Fomalhiwy; – takže to chce pořádný marketing. Lucas oceňoval jeho přístup a elegantní řešení. Aš~šád neztrácel čas s amatéry: zjednal si agenturu, nechal si udělat profesionální fotky a jednotný firemní styl, pronajal si reklamní plochy, poskytl prvních pár rozhovorů… a teď už měl své copywritery, díky kterým to běželo samospádem bez jeho přímé účasti. Fomalhiwská moudrost: návod na život, zázračné východisko z krize, řešení všech vašich problémů! Zakázky si pečlivě vybíral. Vytvářel luxusní psychoaktivní předměty, léčil vysoce postavené lidi, poskytoval konzultace. Mistr Aš~šád vám klidně na počkání spasí svět… tedy pokud se mu to vejde do diáře a pokud mu za to zaplatíte. Lucas to četl z jeho oduševnělé, vznešené, lehce vyretušované tváře, zářící nadzemskou moudrostí ze všech plakátů, které cestou míjel.

Zlatá aura, kterou do té fotky snaživě dokreslil reklamní grafik, se vzdouvala kolem zlatých Aš~šádových vlasů jako bujná lví hříva. Lucas sám se držel temného össenského stylu. Držel se ve stínu. Užíval si úlevné skutečnosti, že momentálně není Aš~šádovým tiskovým mluvčím a nemusí na tom jevišti osobně stát. Má šanci pozorovat celou tu show tajně, s odstupem a doopravdy vskrytu (technicky vzato přímo v gleewarinské nenápadnosti), jak od nepaměti přísluší konspirátorům, manipulátorům, kardinálům… a hadovi. Takže to dělal. Vracel se na místo činu. Ke svatyni Drahokamy. Tady se to stalo. Tady to posledně skončilo.

Byl to už skoro týden, co se dostal na palubu Lodi Xaomërëi, bojoval s Dušemi, zkrotil Obludu, nechal se od Xantiena Haara teleportovat zpátky na Zemi a na té zabahněné louce před svatyní odvrátil útok Lodí (které jinak mohly – všemu marketingu navzdory – pokazit velkému Mistrovi jeho psychotronickou živnost dosti zásadním způsobem). Od té doby se stihl dát do pořádku, vrátit se ke své denní rutině tréninků a psychotroniky a zapadnout do jejího pekelného soukolí, jako by se nikdy ničím nezadrhlo. Chce v tom pokračovat. Má to smysl! Jenže ozvěna předchozích událostí se k němu z astrálních plání neodbytně vrací. Lucas už se naučil brát vážně svůj gleewarinský instinkt, který mimo jeho vědomí vytahuje podstatné věci z protonace; a ten mu právě naléhavě sděloval, že musí osobně navštívit to místo, kde Loď Drahokama zemřela. A to hned. Bylo to tak neodbytné, že v půlce odpoledne prostě zahodil svůj úkolníček, kde na dnešek ještě pár položek zbývalo, nestylově si přehodil černé pončo jen tak přes tepláky a vyřítil se z domu. Odjel do čtvrti, kde stála svatyně. Vhodné bude vystoupit z taxíku o pár bloků dřív. Obejít to tu v soustředných kruzích a přiblížit se z nečekané strany. Mrknout se, jak to tu teď vypadá… a zdejším Össeanům se při tom pokud možno neukazovat. Je tu totiž jistá nesrovnalost: o Drahokamě se nemluví. Vůbec.

Svůj netlog Lucas pořád neměl a dění na Síti nesledoval, ale Pinky si zprávy pouštěla. Nikde ani zmínka! Chápal, že Loď, která zemře přímo na planetě, nevyvolá tak bouřlivou reakci veřejnosti jako svého času Zelená lastura, protože už stejně nemá funkční myceliální tělo, které by bylo schopné letu, neveze posádku a nepředstavuje bezprostřední ohrožení; jenže tady chyběla jakákoliv informace. Nedalo mu to a přes Pinkino připojení prošel össenské zdroje, jenže oznámení nebylo dokonce ani na oficiálním kanálu Církve. Těžko si představit, že by Církev na Blahoslavenou Loď jen tak zapomněla… nebo si snad nevšimla, že je Duše pryč, když to sami kněží poznali hned v tu chvíli. Tohle prostě znamená, že Paüsuë hodlá celou věc zatlouct. Církev Akkütlixova je teď nová, moderní a obrozená. I tady je na prvním místě marketing. Reklamy na össenskou školu psychotroniky na Luně Tëissö bojují ve veřejném prostoru s reklamami na fomalhiwskou praxi Mistra Aš~šáda; a v takové chvíli se Její Eminenci regentce žádné nepříjemné zprávy nehodí. Někdo by si ještě mohl všimnout, že se össenským Lodím stávají nehody příliš často… a případně kvůli tomu znervóznět. Mohl by si vysloveně – cosi nepěkného domýšlet. Anebo dokonce nedejbože pochopit, že to s psychotronikou souvisí. Protože příčina je v obou případech stejná.

Lucas, který byl předtím přímo v centru dění, o ní neměl pochybnosti. Wëtrëigaës. Síly Hvězdovlády jsou Zemi zas o trochu blíž. Po psychotronické bouři je okolní protonace vypálená a nečitelná: zkalená hladina, les po požáru, oblast divných postapokalyptických jevů. Wëtrëigaës se skrývá v těch slepých skvrnách kolem svatyně. A teď, právě teď se tu kvůli tomu něco děje! Ten pocit byl těžko uchopitelný, ale nesnesitelně naléhavý. Lucas proběhl veřejně přístupnou částí parku a vzal to nejdřív zadem ke skleníkům, u kterých při útěku s Aš~šádem překonali plot a kde svého času sám s Drahokamou komunikoval. Tady nejsnáz unikne pozornosti. Našel si místo bez kamer a prohlížel si prostranství za plotem. Byla půlka října, kalné, šedé odpoledne těsně před soumrakem… lezavá zima, ukázkově odporný den z nejodpornější části roku; a rozblácená zem a temná budova svatyně pochmurný dojem nevylepšila. Reflektory, namířené na fasádu, byly vypnuté. V oknech se nesvítilo. Být v čele Církve stará Maëwënë, Lucas by odhadoval, že se kněží stáhli do podzemních prostor, kde v rudém obřadním světle svou Loď oplakávají a s pomalou össenskou důkladností přinášejí oběti. Zato v době Paüsuë je klidně možné, že to tu prostě zamkli a jeli na dovolenou. Nebo jsou ovšem mezitím mrtví; to je univerzální řešení potíží se svědky, které ocení libovolný velekněz.

............................