Mary Shelley založila Posledním člověkem žánr dystopie

Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo. Vedle tématu apokalypsy se román věnuje politickým otázkám, zejména pak rozpuštění monarchie a nastolení republiky v Anglii.

Kapitola první (ukázka)

Pocházím z koutu země obklopeného mořem, výběžku zahaleného oblaky, jenž se mi jeví, když se mé mysli předestře povrch země s bezbřehým oceánem a neprobádanými kontinenty, jako zanedbatelná tečka v obřím celku. Přesto, když je tento kout položen na váhy duševní síly, výrazně převažuje krajiny mnohem rozlehlejší a početnější populací. Tak pravdivé to je, že jen lidská mysl dokázala stvořit vše, co bylo pro člověka dobré nebo veliké, a že příroda sloužila jen jako ministerský předseda této mysli. Anglie, nacházející se daleko na severu v kalném moři, nyní vchází do mých snů v podobě obrovské lodi s vynikající posádkou, jíž se podařilo zvládnout vichry a hrdě plout vlnami. V chlapeckých letech pro mě představovala celý vesmír.

Když jsem stál na rodných kopcích a pohlížel na pláně a hory táhnoucí se na samou hranici mého vidění, poseté příbytky krajanů a podmaněné v úrodnost jejich prací, samotný střed země byl pro mě zasazen do tohoto místa a zbytek její koule pro mě nebyl ničím víc než pohádkou, na niž zapomenout by nedalo mé představivosti ani rozumu sebemenší práci. Můj osud byl od samého začátku příkladem toho, jakou moc může mít nestálost nad proměnlivým chodem lidského života. S ohledem na sebe sama mohu říci, že šlo téměř o dědictví.

Otec byl jedním z těch mužů, jimž příroda nadělila v hojnosti záviděníhodné dary vtipu a představivosti a posléze nechala bárku jeho života hnát větry, aniž by mu přidala rozumu coby kormidla nebo úsudku coby kormidelníka pro tuto plavbu. Původu byl otec nejasného, ovšem okolnosti jej záhy přivedly do veřejné pozornosti a malý majetek zděděný po matce se brzy rozpustil ve skvostné scéně módy a přepychu, na níž hrál hlavní roli. Během krátkých let bezmyšlenkového mládí se mu dostávalo obdivu od urozených flákačů, dokonce i od mladého panovníka, jenž prchal před stranickými intrikami a náročnými královskými povinnostmi a v jeho společnosti vždy nacházel pobavení a rozptýlení ducha. Otcova puzení, nad nimiž on sám nikdy neměl kontroly, jej neustále přiváděla do potíží, z nichž jej mohla dostat pouze vynalézavost; a vršící se hromadu dluhů na čestné slovo i na úpis, která by jiného sehnula až k zemi, podpíral s veselým duchem a nezkrotným veselím; jeho společnost se stala tak nezbytnou u stolů a shromáždění bohatých, že se jeho zchátralost považovala za omluvitelnou a on sám byl přijímán s opojnými lichotkami.

........

překlad Ladislav Nagy