Respekt k Reisenauerovi

/ nakl. Respekt
Bylo to před rokem, když z Jáchymova přišla zpráva, že dva roky po šedesátce zemřel malíř a ilustrátor Pavel Reisenauer. Jeho obálky Respektu, kresby pro Lidovky nebo pro vybrané knihy vždycky skrývaly nějaký další příběh. V těch ilustracích se dalo dohledávat, kde ještě je ukryt nějaký fórek nebo další význam. Muž v pozadí, za kterého mluvila práce a názor. Jak strašně bylo právě tohle upozadění v dnešním světě sympatické. V Museu Kampa probíhá od 22. 2. do 1. června autorská výstava.
Bylo to před rokem, když z Jáchymova přišla zpráva, že dva roky po šedesátce zemřel malíř a ilustrátor Pavel Reisenauer. Jeho obálky Respektu, kresby pro Lidovky nebo pro vybrané knihy vždycky skrývaly nějaký další příběh. V těch ilustracích se dalo dohledávat, kde ještě je ukryt nějaký fórek nebo další význam. Muž v pozadí, za kterého mluvila práce a názor. Jak strašně bylo právě tohle upozadění v dnešním světě sympatické. V Museu Kampa probíhá od 22. 2. do 1. června autorská výstava.

Dvě podoby tvorby Pavla Reisenauera

Alena Pomajzlová

Pavel Reisenauer je známý především jako autor nezaměnitelných titulních stran a ilustrací týdeníku Respekt, v němž působil nepřetržitě v letech 1991–2024, a kreseb pro přílohu Orientace Lidových novin, otiskovaných pravidelně v letech 2001–2007. Spolupráce s novinami byla však jen tou nejviditelnější částí jeho tvorby, za níž se skrývalo daleko širší spektrum jeho méně známých nebo zcela neznámých výtvarných projevů – obrazy, volné kresby, ilustrace, komiksy a podle posledních zjištění i fotografie (ty lze chápat jako privátnější záznam, na druhé straně potvrzují citlivost pro vizuální aspekty, které se mohly transformovat do maleb).

Ilustrace a komiksy z prvního období Reisenauerovy tvorby se formálně blíží známým novinovým kresbám asi nejvíce. Obrazy jsou zřejmě méně početné než kresby, ale představují jakousi skrytou paralelní vrstvu. Vznikaly bez absolvování výtvarných škol a stranou dominantních proudů či tendencí českého výtvarného umění; nesnažily se být avantgardní, po celou dobu setrvávaly u zobrazivého pólu, snad jen v průběhu času nebo podle tematického zaměření proměňovaly výraz: byly zprvu expresivní, později popisnější, ale s některými absurdními prvky, jednou soustředěné na jediný motiv, jindy do detailu propracované. Jejich záměrná nemodernost byla zřejmě i hlavní příčinou (vedle možné nechuti samotného umělce se prezentovat) jejich opomíjení. Pokud byly vystaveny či reprodukovány, pak vesměs jen okrajově, mimo kontext mainstreamové kultury, do níž nezapadaly.

Výtvarná podoba Respektu nebo Orientace Lidových novin byla naopak veřejně známá a měla dalekosáhlou odezvu. Jak se vyrovnat s těmito dvěma polohami Reisenauerovy práce a s odlišnou rolí, jakou sehrály? Jaký je vztah mezi Reisenauerovými „užitými“ pracemi pro noviny a jeho malbou? Co bylo skutečným jádrem jeho tvorby? Jsou jeho obrazy jen vedlejší, jakkoli vnitřně motivovanou činností, pokusem vyrovnat se populárním novinovým ilustracím, nebo neprávem přehlíženým dílem? Při snaze nalézt odpovědi na tyto otázky se zrodil záměr připravit výstavu a publikaci, v nichž by se propojily všechny podoby Reisenauerovy tvorby, a představit tak úplnější obraz toho, čím se během své výtvarné činnosti zabýval. Je to i pokus nabídnout možná mnohotvárnější pohled na výtvarné dění uplynulé doby.

..................

Další články

Přes 500 nalétaných bojových hodin a minimálně jeden potvrzený sestřel nepřátelského letadla. To je bilance Antonína Fajkuse, válečného veterána a stíhacího pilota z druhé světové války. Předevčírem zemřel ve věku 101 let. Rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils). Zemřel 5. února 2025, těsně před vydání knihy Čech od Rudých ďáblů, kterou napsal sepsal historik Jiří Klůc.
Ukázky

Ve věku 101 let zemřel poslední český válečný pilot Antonín Fajkus

Přes 500 nalétaných bojových hodin a minimálně jeden potvrzený sestřel nepřátelského letadla. To je bilance Antonína Fajkuse, válečného veterána a stíhacího pilota z druhé světové války. Předevčírem zemřel ve věku 101 let. Rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils). Zemřel 5. února 2025, těsně před vydání knihy Čech od Rudých ďáblů, kterou napsal sepsal historik Jiří Klůc.
 | nakl. Svět křídel
Docufiction kniha Martiny Sľúkové specifickým autentickým a zábavným způsobem vypráví o divadle, o procesu tvorby, o krizi motivace, ale i o těch osobních, kamarádských a společenských krizích. Foto: Anna Šolcová
Ukázky

Sedí Vosto5-ka ve staré divadelní zkušebně a ...

Docufiction kniha Martiny Sľúkové specifickým autentickým a zábavným způsobem vypráví o divadle, o procesu tvorby, o krizi motivace, ale i o těch osobních, kamarádských a společenských krizích. Foto: Anna Šolcová
 | Vosto5
Kniha Hladím je volným pokračováním Hořím a přináší pět rozhovorů o péči. Rozhovorů s lidmi, kterým péče vstoupila do života i jinak než jako profese. Michal, Bára, Filip, Irena a sestra Ancilla jsou lidé, kteří svým příběhem a životním nastavením ukazují, že předpokladem dobré péče jsou zdravé vztahy. Ne ty, které navážeme ve chvíli, kdy péči potřebujeme, ale ty, které si tvoříme celý život.
Ukázky

Kdyby se měla péče vyjádřit jedním gestem, je to pohlazení

Kniha Hladím je volným pokračováním Hořím a přináší pět rozhovorů o péči. Rozhovorů s lidmi, kterým péče vstoupila do života i jinak než jako profese. Michal, Bára, Filip, Irena a sestra Ancilla jsou lidé, kteří svým příběhem a životním nastavením ukazují, že předpokladem dobré péče jsou zdravé vztahy. Ne ty, které navážeme ve chvíli, kdy péči potřebujeme, ale ty, které si tvoříme celý život.