Magazín OKO

Dodnes málo víme o těchto skrytých dějinách zapomenutých služebných. Polské reportérce Joanně Kuciel-Frydryszak se podařilo ve veřejných i rodinných archivech, dobovém tisku nebo různých publikacích objevit perličky, díky nimž si dokážeme mnohem lépe představit, jak asi skutečně vypadal život služek.

Třetí říše byla poražena. Během čtyř měsíců se zhroutil starý světový řád a začal vznikat nový. Nastalo období vyrovnávání se s válkou, ale i nových konfliktů. Jaké bylo léto 1945 pro vítěze i poražené, pro oběti i pachatele, pro celebrity i obyčejné lidi?

Jeho texty jsou svěží, čtivé, chytré, zábavné a dýchají se čtenářem. Pro Peňáse, čerstvého šedesátníka, je čtenář nezbytnou postavou příběhu, někdy to vypadá, jako by mu psal spíš osobní dopis než článek pro redakci. Novodobá kulturní publicistika, ke které se tento osobitý autor hlásí, se odklonila od fejetonu, reportáže či literární kritiky… Je víc poučená, má hlubší psychologický ponor a širší pohled na svět.

Příběhy Paměti národa jsou pestré a dobrodružné. Často jsou to i příběhy těch, které jsme, jako jejich spoluobčané, nazývali pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní…

Německý filosof a spisovatel Ernst Jünger (1895 - 1998) bývá někdy řazen k myslitelům, kteří měli blízko k nacionálnímu socialismu. Odpor k liberálnímu řádu vedený z konzervativních pozic z něj ale ještě nečiní nacistu. Do češtiny byly nedávno přeloženy další jeho knihy, v nichž mj. zpracovává zkušenost důstojníka v první světové válce - a teď i jeho životopis.

Shoah (1985) představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo období těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice „pouhého“ dokumentu. K 100. výročí narození vyšla francouzskému režisérovi Claudu Lanzmannovi v českém překladu memoárová kniha.

Její básnická sbírka Ariel patří k nejslavnějším angloamerickým básnickým knihám 20. století. Bojovala celý život s depresí a vlastními stíny, které otiskla do uměleckého díla i osobních deníků. Výběr z nich nyní v novém vydání. Nabízí čtenářům příležitost vydat se na dobrodružnou a introspektivní cestu do zákoutí autorčiny citlivé osobnosti. Deníky připravil k vydání autorčin manžel, anglický básník Ted Hughes, s nímž měla Plath velmi komplikovaný vztah. Ovlivnil také jejich finální podobu.

Každá jízda se stává příležitostí k rozhovoru – odhaluje příběhy řidičů, jejich radosti i trápení, a zároveň hledá odpovědi na hlubší otázky o smyslu života. Z putování do Japonska vzniká mozaika lidských osudů, která přesahuje hranice map i kilometrů.