Scott zalehl k zemi a rukama si kryl hlavu. Kulky s jiskřením narážely do betonu kolem něho a zanechávaly v ulici rýhy.

Honem. Dělej něco.

Scott se převalil do strany, vytáhl pistoli a začal na plameny střílet, jak nejrychleji dokázal. Pak vyskočil a s kličkováním se rozběhl ke své parťačce. Ulicí se mezitím přihnalo temně šedé Gran Torino. Se skřípěním zastavilo vedle sedanu, ale Scott ho skoro nevnímal. Za běhu naslepo pálil na nákladní auto a kličkoval stále blíž ke své partnerce.

Stephanie ležela schoulená, jako by měla křeče v břiše. Chytil ji za paži. Uvědomil si, že ti v náklaďáku přestali střílet, a napadlo ho, že by to mohli zvládnout, když tu Stephanie vykřikla.

Z Gran Torina vyskočili dva muži v černých maskách a černých bundách s pistolemi v rukou a pokropili bentley kulkami, až se vysypalo sklo a kapotu proděravěly otvory.

***

Scott zapnul vysílačku na rameni, a zatímco se pozpátku sunul k autu, co nejhlasitěji do ní šeptal:

„Střelba na policistu! Střelba, střelba! Dvojka Adam dvacet čtyři, umíráme tady!“

Muži z tmavošedého torina otevřeli dveře sedanu a stříleli dovnitř. Scott viděl uvnitř cestující, ale rozeznal jen stíny. Pak palba ustala a Stephanie na něho zavolala. Hlas jí probublával krví a zařezával se do něj jako nůž.

„Nenechávej mě tady! Scotty, neopouštěj mě!“

Scott přidal, zoufale se snažil dostat k policejnímu vozu. V autě je brokovnice. Klíčky v zapalování.

„NENECHÁVEJ MĚ TADY!“

„Nenechám, zlato. Nenechám.“

„VRAŤ SE!“

Scott byl pět metrů od vozu, když tlusťoch Stephanii uslyšel. Otočil se, spatřil Scotta, zvedl pušku a vystřelil.

Scott James dostal třetí zásah.

***

Cowlyová se naklonila blíž.

„Tak co vy na to?“

Znělo to, jako by mluvila odněkud z tunelu.

Zatýkající detektiv smýkl Ishim z verandy po dvou schůdcích dolů na chodníček.

Scott viděl, jak náklaďák naráží do bentleye. Viděl, jak se bentley točí, a záblesk z kalašnikova. Viděl Marshalla Ishiho na střeše, jak shora ten masakr pozoruje a utíká pryč. Scott to viděl, jako by se to odehrávalo přímo před ním, ale věděl, že je to jenom jeho představa. Viděl, jak Stephanie umírá, a slyšel, jak prosí, aby se vrátil.

Ishi vzhlédl, jeho oči se setkaly se Scottovýma a z hloubi Maggiina hrudníku se vydralo zavrčení.

Scott se odvrátil. V tuhle chvíli nenáviděl Cowlyovou za to, že ho sem zatáhla.

„Byla to pěkná hovadina.“

„Člověče, měl jste vidět svůj obličej. Jste v pořádku?“

„Myslel jsem na tu noc, to je celé. Jako bych tam zase byl.“

***

Maggie vyskočila na nohy, uši našpicované, výraz v psí tváři temný soustředěním. Otočila se doprava, zkontrolovala vzduch a sklonila hlavu k zemi. Zaváhala a vrátila se několik kroků zpátky. Znovu nabrala vzduch a upřela pohled do parku. To bylo její první upozornění. Scott věděl, že zachytila pach, ale ještě nemá stopu. Rychle pobíhala po chodníku ze strany na stranu, přitom nasávala vzduch a náhle změnila směr. Znovu se upřeně zahleděla do parku a Scott věděl, že chytla stopu. Maggie se vrhla vpřed, nalehla na konec vodítka a zabrala jako saňový pes. Tři mladíci z gangu si jich všimli a dali se na útěk.

Maggie sledovala Darylovu stopu mezi piknikovými stoly a podél severní strany fotbalového hřiště. Fotbalisté přestali hrát a pozorovali policistu s německým ovčákem.

Daryla Ishiho Scott spatřil, když se dostali na konec fotbalového hřiště. Stál za hudebním pavilonem se dvěma mladými ženami a mužem asi stejně starým, jako byl sám. První zahlédla Scotta jedna z dívek, pak se na ně podívali i ostatní. Daryl zíral asi vteřinu, než se dal na úprk.