Machoninová, Alena

Step je druhá část autofikční trilogie básnířky a spisovatelky Oksany Vasjakinové (1989), která vypráví o autorčiných zemřelých blízkých i o ní samotné. Za první část nazvanou Rána Vasjakinová získala prestižní cenu NOS hned ve dvou nominacích.

Novela Trik básnířky a prozaičky Mariji Stěpanovové je jednou z prvních literárních výpovědí o nové, páté vlně ruské emigrace. O té její části, která cítí zodpovědnost za zlo páchané režimem své domoviny.

Programová brožura k činoherní inscenaci Vassa Železnovová, která měla premiéru 27. října 2021 ve Stavovském divadle a stala se Inscenací roku 2021 dle Cen divadelní kritiky.

Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgenije Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou.

Prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové. Jedná se o dokumentární, autobiografický text, který se odvíjí kolem vypravěččiny cesty s matčiným popelem z Volgogradské oblasti na rodnou Sibiř.

Zatím poslední a nejintimnější román Ljudmily Ulické. Autorka se v něm podobně jako ve svých předchozích textech věnuje tématu paměti, tentokrát paměti ryze rodinné – i zde jsou však malé dějiny neúprosně válcovány těmi velkými.

„Proč mám být sám?! Budu jako město Moskva,“ řekne si jeden z hrdinů Šťastné Moskvy, vrcholného románu Andreje Platonova (1899–1951), zrekonstruovaného z fragmentů čtyři desetiletí po autorově smrti.

Petrov starší je chytrý, všemu tak trochu rozumí, jen se svým fádním životem automechanika není schopen nic provést.

Autorka ve svém románu představuje příběh vlastní, zdánlivě obyčejné ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž příslušníci jako by byli jen lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století.

Čtrnáct drobných vycizelovaných próz. Každá následující je vždy o něco delší. Sotva patrný detail z jedné v jiné maniakálně bují, hrozí, že ze stránek knihy pronikne do našich životů a dokáže, že jsou jen zápisem kohosi cizího.

Nadaný a ambiciózní lékař Pavel Alexejevič Kukockij se z etických pohnutek snaží prosadit znovuzavedení práva na potrat, o něž sovětské ženy přišly Stalinovým nařízením z roku 1936.

Kniha nevypráví jen o táborových hrůzách a fungování toho zrůdného mechanismu, ale především o tom, jak se totalitní stát dokáže zcela a nelítostně zmocnit života nevinného člověka a jak mu jednou provždy vypálí svůj nesmazatelný cejch.

Výbor Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem představuje první knižní publikaci českých překladů z díla Dmitrije Alexandroviče Prigova , ruského básníka, výtvarného umělce a performera, jednoho ze zakladatelů takzvaného moskevského konceptualismu.

Ve stejném roce, kdy umírá J. V. Stalin, se ve škole setkávají tři přátelé, jejichž osudy se propletou do jednoho dlouhého a složitého příběhu.

Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.

Nový překlad Tří sester se snaží být zároveň konzervativní (filologický) a zároveň modernistický, experimentální.

Kniha má za cíl komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor, ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši.

Jeden z nejoceňovanějších a nejúspěšnějších ruských románů posledních let. Základem příběhu se stal reálný osud polského Žida Oswalda Rufajzena, který za války spolupracoval s gestapem a zároveň se mu tak podařilo zachránit řadu lidí před jistou smrtí.