Zelený stan
Není v prodeji |
215 Kč
|
Není v prodeji |
215 Kč
|
Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.
Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.
(...) A teprve když komunistická éra končila, pustila se sama do psaní. Proč? Z toho nejprostšího důvodu: kvůli paměti. Aby zpřítomnila disidentské prostředí pro ty, kdo už ho nezažili. Kvůli mladým lidem. Kvůli jejím vnoučatům. Paní (Ulická) je – podle vlastní „vernisážové“ stylizace – jen taková babička, která vypráví příběhy ze svého mládí. Proč tedy tato babička, která píše romány o opisování románů, vadí putinovskému režimu? Protože mentalita chruščovovské a brežněvovské éry, kterou evokuje Zelený stan, tak nepříjemně připomíná mentalitu současné éry putinovské. Tu i tam „prostí sovětští lidé“ věří režimní propagandě o tom, že všechny trable „narafičili Židi (…) celý okolní svět je plný nepřátel. Všichni nám závidí, všichni se nás bojí.“ Tu i tam se pak režim ve skutečnosti bojí těch, kdo se ho nebojí.
(...) V Zeleném stanu ukazuje autorka minulost disentu, samizdatu a nucené emigrace. Román začíná březnem 1953, kdy zemřel diktátor Josif Stalin, a končí o 43 let později, kdy zemřel ruský básník Josif Brodskij. Hlavními aktéry jsou tři spolužáci, kteří hltají zakázaná zahraniční vydání, přepisují a šíří umělecký i politický samizdat. V klasické literatuře vidí účinnou protilátku proti ubohé sovětské každodennosti.
Podle literárních kritiků je Ulická jednou z nejvýznamnějších ruských spisovatelek posledních let, její knihy sbírají prestižní ocenění a prodávají se úspěšně i v zahraničí. Kniha Zelený stan byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Napsala dvanáct próz, tři knihy pro děti a šest divadelních her.
Kolem literatury, hlavně té, která vybočuje ze strohých a nenáviděných školních osnov a nesmí oficiálně vycházet, se točí román „Zelený stan“ (Paseka, únor 2016) od Ljudmily Ulické. V roce Stalinovy smrti převede nový učitel literatury tři své žáky – vnímavého básníka, nadaného klavíristu a podnikavého fotografa – na stranu tenkrát vyvržených literátů. S napětím sledujeme, zda na ní setrvají tváří v tvář hrozbám a výzvám doby, kdy se v Sovětském svazu rodilo disidentské hnutí. Hrdinové knihy doslova hltají zakázaná zahraniční vydání, přepisují a šíří umělecký i politický samizdat, v klasické literatuře vidí protilátku proti ubohé sovětské každodennosti a vědí, že vnitřní svoboda se nachází v literatuře a kultuře. Ta se ve své kontinuitě jeví jako spolehlivý obranný mechanismus proti slepé poslušnosti a agresi.
(...) Epochu, v níž se odehrává nový román Ljudmily Ulické, rámují úmrtí dvou absolutně protikladných Josifů - Stalina a Brodského -, symbolizujících odvěký ruský model moci, v němž proti sobě nesmiřitelně stojí „car a básník“. V roce Stalinovy smrti převede nový učitel literatury tři své žáky - vnímavého básníka, nadaného klavíristu a podnikavého fotografa - na stranu tehdy vyvržených literátů. A čtenář s napětím sleduje, zda na ní setrvají tváří v tvář všem hrozbám a výzvám doby, v níž se v Sovětském svazu rodilo disidentské hnutí. Zelený stan se doslova „točí kolem literatury“, především té, která vybočuje ze strohých a nenáviděných školních osnov a nesmí oficiálně vycházet, neboť epocha, o níž je v románu řeč, jako by se propadla hluboko do časů před vynálezem knihtisku. Hrdinové hltají zakázaná zahraniční vydání, přepisují a šíří umělecký i politický samizdat, v klasické literatuře vidí účinnou protilátku proti sovětské každodennosti a jsou si vědomi, že vnitřní svoboda se nachází právě v literatuře a kultuře jako takové. Ta se ve své kontinuitě jeví jako spolehlivý obranný mechanismus proti slepé poslušnosti a agresi.
Program k prostudování TADY
V souvislosti s hlavním zemí veletrhu - Itálií - dorazí několik jmen napříč žánry a styly. Asi nepřekvapí, že se veletrh zajímal mimo jiné i o režiséra a ...
Příběh sleduje osudy tří přátel, kteří se za komunismu věnují ruské literatuře a samizdatu. Pro Ulickou jde o osobní téma. Vystudovaná bioložka byla roku 1970 vyhozena z výzkumného ústavu ...