Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgenije Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou.
Prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové. Jedná se o dokumentární, autobiografický text, který se odvíjí kolem vypravěččiny cesty s matčiným popelem z Volgogradské oblasti na rodnou Sibiř.
Zatím poslední a nejintimnější román Ljudmily Ulické. Autorka se v něm podobně jako ve svých předchozích textech věnuje tématu paměti, tentokrát paměti ryze rodinné – i zde jsou však malé dějiny neúprosně válcovány těmi velkými.
„Proč mám být sám?! Budu jako město Moskva,“ řekne si jeden z hrdinů Šťastné Moskvy, vrcholného románu Andreje Platonova (1899–1951), zrekonstruovaného z fragmentů čtyři desetiletí po autorově smrti.
Autorka ve svém románu představuje příběh vlastní, zdánlivě obyčejné ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž příslušníci jako by byli jen lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století.
Čtrnáct drobných vycizelovaných próz. Každá následující je vždy o něco delší. Sotva patrný detail z jedné v jiné maniakálně bují, hrozí, že ze stránek knihy pronikne do našich životů a dokáže, že jsou jen zápisem kohosi cizího.
Nadaný a ambiciózní lékař Pavel Alexejevič Kukockij se z etických pohnutek snaží prosadit znovuzavedení práva na potrat, o něž sovětské ženy přišly Stalinovým nařízením z roku 1936.
Kniha nevypráví jen o táborových hrůzách a fungování toho zrůdného mechanismu, ale především o tom, jak se totalitní stát dokáže zcela a nelítostně zmocnit života nevinného člověka a jak mu jednou provždy vypálí svůj nesmazatelný cejch.
Výbor Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem představuje první knižní publikaci českých překladů z díla Dmitrije Alexandroviče Prigova , ruského básníka, výtvarného umělce a performera, jednoho ze zakladatelů takzvaného moskevského konceptualismu.
Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.
Kniha má za cíl komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor, ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši.
Jeden z nejoceňovanějších a nejúspěšnějších ruských románů posledních let. Základem příběhu se stal reálný osud polského Žida Oswalda Rufajzena, který za války spolupracoval s gestapem a zároveň se mu tak podařilo zachránit řadu lidí před jistou smrtí.
Step je druhá část autofikční trilogie básnířky a spisovatelky Oksany Vasjakinové (1989), která vypráví o autorčiných zemřelých blízkých i o ní samotné. Za první část nazvanou Rána Vasjakinová získala prestižní cenu NOS hned ve dvou nominacích.