Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
Na cestě, jež je zasvěcená i zábavná, jak ji dokáže uspořádat jen Umberto Eco. Najdeme na ní starověké a středověké texty v bezprostředním sousedství dnešních příběhů, filmy vedle básní, komiksy vedle románů, které ovlivnily vnímavost i založení náš všech.
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Proslulý román Umberta Eca
Jméno růže, který nyní vychází v doplněné
verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo
jako historické vyprávění, Eco se
však inspiruje i románem gotickým
či iniciačním.
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou ...
Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy
kabalistických sefir, je napínavým
příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí,
osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími
tajnými společnostmi.
Nejnovější román Umberta Eca, v němž vystupuje řada historických postav (mj. S. Freud, A. Dumas) líčí na pozadí událostí 19. století vznik fiktivního konspiračního plánu, který začal žít vlastním životem.
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Protagonistou nového románu Umberta Eca je šedesátiletý antikvář Yambo, který se probudí z komatu s těžkou amnézií a pamatuje si jen citáty z literárních děl. Rozhodne se hledat vlastní vzpomínky ve starých rodokapsech, komiksech a školních sešitech.
Eco se ve svém souboru bezprostředně dotýká odvěkých problémů západní filozofie, které se mezitím staly předmětem kognitivních věd. Autor opouští formu systematického výkladu a nabízí spíše příběhy a "bajky", v nichž zaujímá zvláštní postavení ptakopysk.
V této knize Eco hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes T. Akvinského ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům (například barokním výkladům o metafoře) či kabalisticky založenému učení.