Výjimečné příběhy z první republiky, které nabízí unikátní pohled na práci tehdejší tajné služby.
Nejzdařilejší česká špionážní próza posledních 20 let!
Autorky publikace popisy vždycky četly se zalíbením, protože mnohé z nich se jim v průběhu čtení
stávaly „viditelnými“. Tato čtenářská zkušenost se promítla do záměru přitáhnout pozornost k evokační schopnosti
popisu.
Vrstevnatý příběh helsinského studenta Lennarta Falka, který hledá štěstí jako úředník v dalekých končinách sibiřské Nachodky, se odehrává na počátku 70. let 19. století.
Na pozadí staleté historie obchodu s drogami se odvíjí příběh válečného veterána Tobiase, potomka rodu podloudných obchodníků, který se rozhodne vytvořit vlastní kartel a vzít vítr z plachet všem ostatním, i těm mexickým – Moralesovu a Escóbarovu.
Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším
českým umělcům padesátých a šedesátých
let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické
tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval
stav československé společnosti.
Novela Nejsem Rus je napsána živým jazykem a ukazuje tápání dnešní ruské inteligence i obyčejných Rusů; nutí k zamyšlení nad současným Ruskem a jeho budoucností.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
Kniha Přečlovek spojuje povídky s komentovanými záznamy snů a zamyšlením nad úlohou některých psychotropních látek. Autor vtahuje „do debaty“ poměrně široký kulturní kontext.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.
Šestnáctiletá Tessa má stejné pocity, touhy a plány jako její vrstevníci. Na jejich uskutečnění má ovšem podstatně méně času. Trpí leukémií v pokročilém stadiu a v takovém rozsahu, že není možná žádná další léčba.
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu.
Píše se rok 1949 a Islanďan Valdimar Haraldsson, svérázný osmdesátník se zvýšeným zájmem o vliv konzumace ryb na vyspělost nordické rasy, se ocitá na palubě dánské nákladní lodi směřující na své vůbec první plavbě k tureckému pobřeží Černého moře.
Život Jamieho Carpentera už nikdy nebude jako dřív. Jeho otec je mrtvý, matka nezvěstná a jen on sám byl zachráněn nesmírně mohutným mužem jménem Frankenstein. Jamie je odvezen na Oddělení 19, kde je zařazen do utajené organizace...
