Pažout, Jaroslav

V polovině 60. let byly nejvyšší orgány státu konfrontovány s pasivitou mladé generace, s narůstající kriminalitou v jejích řadách a přejímáním západních vlivů, viditelným např. v hudbě. Zodpovědné orgány byly odhodlány tento stav zvrátit, ...

Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence, především pak po roce 1952, kdy byla završena její přeměna na instituci leninského typu.

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989.

Stížnosti a obecně dopisy občanů politickým a správním orgánům i jejich představitelům, společenským organizacím a médiím představují pozoruhodný pramen, jehož prostřednictvím lze sledovat jednu z nejintenzivnějších forem specifické komunikace mezi o

Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma.

Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů.

Dne 28. října 1918 došlo vedle vyhlášení Československa také k deklaraci Německého Rakouska, jehož součástí se měly stát i převážné německé oblasti českých zemí.

Předkládaná monografie si klade za cíl přispět k poznání fenoménu dopisů a stížností občanů v komunistických diktaturách i příčin a okolností zhroucení normalizačního režimu na sklonku osmdesátých let v Československu.

Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.

Prakticky po celou dobu existence komunistického režimu byla perzekuce jeho odpůrců součástí politiky vládnoucí Komunistické strany Československa.

Publikace obsahuje studii o úřadech oberlandrátů, hlavní částí jsou podrobné biogramy jejich představitelů s odkazy na prameny, provázené mnohdy i jejich fotografiemi a dokumenty.

Podpis mnichovské dohody 30. září 1938 znamenal bezesporu zlom ve vývoji Československa. Nevedl pouze ke ztrátě rozsáhlých oblastí českých zemí, následně i Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale posléze též k rozpadu celého státu.

Cílem lexikonu je posloužit odborníkům i zájemcům z řad laické veřejnosti zabývajícím se problematikou komunistické justice a prokuratury, případně se státi odrazovým můstkem k dalšímu biografickému výzkumu.

„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem.

Postihy odpůrců režimu byly stabilní součástí politiky Komunistické strany Československu po celé období tzv. normalizace. Poměrně značného množství lidí se dotkla i trestněprávní perzekuce, která stála na vrcholu represivních opatření režimu.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.

Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) byla nezávislá iniciativa kladoucí si za cíl sledovat případy osob, které byly trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení či které se staly oběťmi policejní a justiční zvůle.

Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků.

Předkládaná kolektivní monografie představuje souhrnný přehled vývoje opozičních hnutí v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice, jejich paralel i rozdílů.