Kniha nabízí tematicky uspořádané eseje, které se soustřeďují vždy na jeden aspekt výchovného úsilí. Pro vyhodnocování závažnosti těchto aspektů autor vybírá reprezentativní osobnosti, jejichž názory na výchovu vzájemně konfrontuje.
Když se zdá, že se všechno rozpadá, může se v tu chvíli rodit něco úplně nového. Co přijde, záleží na nás. Obnova může začít pouze zevnitř.
Přesně to prožívali čtyři mladí umělci uprostřed nelidskostí druhé světové války, v Budapešti a jejím okolí.
Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích.
Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964).
Názor na to, co je život, se v nejhlubší rovině liší v tom, zda na něj nahlížíme pouze jako na singulární, ohraničený jev, který má začátek a konec, nebo jako na kontinuum bez začátku a bez konce.
Právě o tento rozdíl jde v této knize.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Chcete dosáhnout štěstí, vnitřního uvědomění a duchovní stability? Právě zen, který v sobě zahrnuje orientální moudrost, vám v tom může výrazně pomoci. Smyslem zenové meditace je pročistit mysl tak, aby se stala průzračnou jako voda.
První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Cílem předložené monografie je uvedení do díla Michela Foucaulta a Gillesa Deleuze, zejména co se týče jejich uvažování o povaze vztahu jedince a společnosti.
