Posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám
předkládá další originální povídky z počátku autorovy
kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá
soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem,
která svérázně formuje osudy jeho postav.
Soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945), byl rozpoznán už Václavem Černým (První a druhý sešit o existencialismu) jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá.
Víra či nevíra a důsledky z toho plynoucí, rodinné rozbroje, rasové postoje, mezilidská nepochopení a nedorozumění, otázky vykoupení či poznání světa – to vše autorka opět podává v dokonalém absurdním tvaru.
Joyceovi Dubliňané patří k vrcholným dílům moderní prózy. V patnácti povídkách "jen" minimalisticky popisuje a analyzuje své bližní, příslušníky dublinské střední třídy z počátku 20. století.
Povídkový soubor přináší Rusko v krystalické podobě, jak ho známe z velké literatury, čtivý střet klasiky a současné šedi, honosné minulosti a banální přítomnosti, tužeb a životní reality.
