Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
Publikace Horké krize studené války je věnována časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize, suezská krize, korejská válka a karibská krize.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
Autor místo podrobného popisu dějů na potápějící se lodi se věnuje tomu, co se dělo na lodích, které byly nejblíže katastrofy a buď se do záchrany zapojily (CARPATHIA), nebo nezapojily (CALIFORNIAN), a proč.
Kniha rozkrývá pozadí o politické geografii rozhodujících diplomatických postupů při přípravě a průběhu transformačního procesu se zvláštním zaměřením na stav a předpokládaný vývoj bezpečnostního prostředí.
