Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Po jakých cestách se ve středověku šířilo nejen zboží, ale i lidé a ideje? Dálkový obchod ve středověku, nejen na českém území a v Evropě, ale i na Blízkém východě a v globálních souvislostech.
Jaký byl svět před sto lety? Současným čtenářům jej poutavě přibližuje výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918–1925).
Již čtvrtá pražská výprava Otomara Dvořáka a Josefa Pepsona Snětivého Vás zavede k panským sídlům, která vznikala od románské doby až po začátek 20. století.
Pozoruhodný cestopis téměř románové povahy. Carlos de Sigüenza y Góngora, významný novošpanělský literát, dílo sepsal
v květnu roku 1690 na základě ústního vyprávění Alonsa Ramíreze.
