Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let). Edičně připravil Michal Jareš.
Ne pouze výbor ze Škrabalových dosud vydaných knih. Až nyní vydaný román v básních. Román celoživotní, osobní i společenský. Umělecká reflexe i nekorektní vtípky. Starý svět, nový svět. Americké road movie. Brýle na oči, colu do ruky a jedu!
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století.
Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická.
Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály.
Žánrově záměrně „rozcuchaná“ kniha. Drobné i delší celky, které nápadně i nenápadně, svou vážností i groteskností, smyslem pro drama i meditativní klid sdělují: Poezie není uhlazená a vyšlechtěná disciplína.
Co sděluje básník svým čtenářům ve své nové sbírce? Například: Nikdy nežij život napůl, opatrně, s bázní, nebudeš mít štěstí, radost jako z krásných básní. Je známo, že Jiří Žáček nechce nikoho poučovat.
