Výbor rumunského básníka Claudiu Komartina, jednoho z nejvýraznějších básníků „generace 2000“, jejímž jménem uveřejnil v roce 2005 manifest zdůrazňující nutnost odpoutat se od dřívějších vzorů a požadavek spontaneity v literární tvorbě.
Na rohu brněnských ulic Přízova a Spálená byla přes osmdesát let jen prázdná proluka. Kdysi tu ale stála Velká synagoga – duchovní srdce jedné z nejvýznamnějších židovských obcí střední Evropy, vypálená v březnu 1939. Po budově nezůstalo takřka nic.
Rilkova poezie svět neopouští, ale nutí člověka dívat se na něj s mimořádnou soustředěností. V tom se odlišuje od pozdějších představ o poezii jako čistém sebevyjádření. Básník se dívá na věci tak dlouho, až přestávají být samozřejmé.
Střípky básní, emocí a myšlenek poskládané do tiché mozaiky, která někdy hladí, jindy bodne. Pro chvíle, kdy potřebujete být blíže sami sobě.
Tato kniha nevznikla proto, aby vysvětlovala. Vznikla proto, aby zůstala.
Sráč Sam (1969) spojuje tvorbu s péčí o mezilidské vztahy. Tuto péči není vždy snadné snést: obrací totiž pozornost k našim limitům v síti sociálních konstruktů, pravd a banalit. Básnické texty.