Kniha Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory představuje výbor z textů významné české filmové publicistky, historičky a pedagožky Galiny Kopaněvy. Svazek prezentuje publikační činnost autorky v celé její šíři.
Režisérka a animátorka Hermína Týrlová (1900–1993) patří mezi nejvýznamnější osobnosti české animace 2. poloviny 20. století. Souznění s dětskou fantazií a schopnost přiblížit se světu nejmenších diváků.
Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ 60. let minulého století: Představuje Pavla Juráčka jako publicistu.
Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra.
Kniha je jeden z výstupů stejnojmenného projektu, jehož cílem bylo porozumět podobám, kterých nabývala filmová kultura v socio-kulturním prostředí Brna coby druhého největšího města meziválečného Československa i Protektorátu Čechy a Morava.
Tato publikace je kritickým zpracováním zcela neznámé pozůstalosti jednoho z předních českých kameramanu°, Jaroslava Kučery, spolupracovníka Věry Chytilové, Vojtěcha Jasného, Karla Kachyni, Zdeňka Podskalského, Oldřicha Lipského či Petra Weigla.
Zájemci o počátky naší kinematografie mají opět možnost zakoupit vyprodaná tři DVD se 76 snímky v celkové délce téměř 7 hodin, která původně byla přílohou několika exemplářů katalogu Český animovaný film I (1920 – 1945).
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v
Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního
výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému.
Kniha Český a polský dokumentární film v éře evropeizace je antologií textů filmových teoretiků, dramaturgů a tvůrců. Autoři se formou úvah, esejů a odborných studií zamýšlejí nad stavem současné dokumentaristiky po vstupu ČR a Polska do EU.
Kniha Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let se zaměřuje na období, v němž se hanlivý postoj státu i filmového průmyslu ke krátkým filmům začal radikálně proměňovat.
Jedná se o sborník příspěvků ke stejnojmennému filmu, který byl v digitální podobě a restaurovaný uveden na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Film Hoří, má panenko byl natočen a uváděn v klíčovém období kariéry svého tvůrce Miloše Formana, dějin domácí kinematografie, ale také veřejného života tehdejšího Československa.
Útlá kniha, lakonicky nazvaná Čáp, vyšla v souvislosti s první mezinárodní retrospektivou filmů režiséra Františka Čápa (1913–1972), kterou na konci tohoto roku pořádá Národní filmový archiv v Kině Ponrepo.
