Verše, které Jaroslav Seifert po rozchodu s KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval v druhé polovině 30. let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V
Tato kniha se snaží beze studu a nezastřeně ukázat, že i když kunda je stále pro mnohé společenským tabu, pro představivost řady spisovatelů a umělců představuje šťavnaté lákadlo a po věky věků svůdný zdroj inspirace a poetické obrazotvornosti.
Maurice Blanchard (1890-1960) je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských básníků minulého století. Nestál o slávu, o literární ceny, zcela dobrovolně a úmyslně si zvolil místo na samém okraji literárního světa.
Staré diapozitivy zachycující fragmenty dětství; panelová zástavba zakousnutá do podhůří Slezských Beskyd; obludný „werk“ železáren, jejichž tep dnem i nocí pulzuje srdečním svalem kraje.
Kdo si ještě netyká se sykavkami a jinými potvůrkami, pro toho je Pilníček jako stvořený. Jazýček tu pilně piluje hlásky C, Č, S, Š, Z, Ž, R, Ř a L. Kdo už je dávno zvládá, ten si s knížkou užije spoustu legrace.
Výtvarně koncipovaná publikace spojuje dvě témata: jednak nabízí souborné dílo básníka a kapucína Jiří Víchy a jednak přináší průřez tvorbou olomouckého fotografa Tomáše Vážana.
Letos uplynulo sto let od Trnkova narození a Klára Trnková se pokusila sestavit betlém z postaviček z jeho vánočních pohlednic jako vzpomínku na krásná dětská léta. Připojena je publikace nejznámějších českých koled.
