historické podobory

Jak skloubit věrnost panovníkovi s věrností své víře? Byli nižší šlechtici závislí na věroučném postoji mocných magnátů? Jak probíhaly šlechtické konverze? Pohřbívali utrakvisté i v katolických klášterech? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha.

Kdo navštíví kraj mezi vrcholy Ralska a Bezdězů, marně bude pátrat po vesnicích, které tu stávaly. Není divu. Od poloviny 20. století se celá oblast stala součástí vojenského újezdu a její osídlení takřka úplně zmizelo.

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující role, kterou v numismatickém prostředí plní Petráň již řadu let.

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...

V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.

Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.

České dějiny středověku, především středověká historiografie a kultura středověku představují spolu s pomocnými vědami historickými a chronologií zvláště hlavní životní badatelská témata profesorky Marie Bláhové.

Publikace přináší první ucelené zpracování dnes již zaniklého úřadu okresního hejtmana a jeho představitelů.

Touto knihou se dostává čtenářům do rukou soubor třiatřiceti příspěvků od více než čtyřiceti autorů, jež spojuje několik rozpoznatelných témat.

V historických disciplínách se ujala mnohaletou úspešností posvěcená tradice oslavit životní jubileum významné osobnosti oboru publikací, do které přispívají kolegové, přátelé i žáci svými studiemi blízkými badatelským tématům oslavence.

Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Kniha obsahuje eseje, rozhovory a polemiky, které vycházely od roku 2000 příležitostně v časopisech, sbornících a fotografických publikacích.

Cestování bylo nedílnou součástí životního stylu šlechty. Zkušenosti získané v zahraničí se v mnoha případech také odrazily v pozdějších aktivitách osob, jimž v žilách kolovala modrá krev.

Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou.

Nové poznatky ve výzkumu v posledních dvou desetiletích natolik narostly, že nastala vhodná doba k dalšímu bilancování.

Rozhovory s profesorem Janem Klápště, předním evropským archeologem středověku, se dotýkají široké palety otázek spojujících středověk se současností.

Kniha je první monografií věnovanou umělecké výzdobě barokních klášterních knihoven v 18. století na Moravě.

V předkládané knize, věnované „obrazům šlechtických panství“, se autor zajímá, proč vlastně tyto „obrazy“ vznikaly, co a jak zachycovaly, jakou mohly mít podobu a komu byly určeny.

Publikace je vystavěna na komplexní revizi pramenné báze i rozboru dosavadních badatelských přístupů.