filosofie

Význam tohoto Ciceronova díla tkví především v tom, že jeho prostřednictvím se k římským čtenářům poprvé dostala řecká filozofie v latině.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?

Kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama - úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.

Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.

Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Hawking a Mlodinow ve své knize přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad: Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality?

Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.

Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři a k rekonstrukci zapomenutého příběhu Ježíše a jeho bratra Jakuba.

Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšího představitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha.

Vzdělaný dominikán, filosof představitel renesančního hermetismu, básník a komediograf (upálený jako kacíř) ve svých spisech formuluje filosofický a vědecký názor, který představuje vrchol renesančního myšlení.

Pro řadu lidí je filozofie synonymem sousloví vznešená nuda, filozofie v podání Stephena Lawa je ale především uměním klást dobré otázky. S touto knihou prožijete pětadvacet intelektuálních dobrodružství. Připravte se myslet bez záchranné sítě...

Kniha si klade otázku, jak zprostředkovat filosofii dnešnímu mladému člověku, aby to nebyla jen vznešená nuda.

Základní příspěvek k aztéckému myšlení z pera zakladatelské osobnosti mexické aztékologie, vycházející z analýzy dochovaných textů.

Pohledy do filosofie dějin.