česká

Svazek Knihy o umění představuje teoreticko-kritickou, esejistickou a fejetonistickou činnost Josefa Čapka.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.

Obsahem 2. svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami.

Román (vydaný r. 1937) je prvním autentickým svědectvím o atmosféře a průběhu stalinských čistek v SSSR třicátých let.

Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro své rodiče k Vánocům roku 1938. Podařilo se jim zachytit každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století.

Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů - sloupky, entrefilety, fejetony, črty atd.

Souborné vydání autorových povídek.

Před patnácti lety přečetl Ivan Matoušek na pokračování svůj obsáhlý román Spas. U příležitosti této události vychází nahrávka s úplným záznamem tehdejšího Matouškova přednesu, doprovozená brožurou, která obsahuje deníkové záznamy Ivana Matouška.

Vyprávění pro děti vycházejí poprvé jako samostatná kniha podle autentického znění, jak je publikoval Josef Čapek v Lidových novinách v letech 1929–1933.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Kniha dlouhá léta komunistickým režimem vězněného teologa, filosofa a publicisty (1921–1998), inspirovaná mj. Myšlenkami Blaise Pascala.

Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Tentokrát jako komiks.

Knihu otevírá text, v němž autorka vydává svou životní konfesi. Následující oddíl tvoří pět reportážních próz z let 1976–1980. Otta Bednářová v nich – slovy Jana Tesaře – „nalezla novou, osobitou a pregnantní formu“.

Dom Samuel Lauras, opat trapistického kláštera v Novém Dvoře, v tomto svazku předkládá výroky otce Jeronýma, otce Patrika a otce Mikuláše, trapistických mnichů ze Sept-Fons, jak je jako novic vyslechl před třiceti lety...

Rapsodie, napjatá mezi skutečností a snem, která ani po letech nepozbyla nic na své lyrické výbušnosti a vypravěčské náruživosti.

Jádrem prvního svazku dvojdílné edice jsou vzpomínky Josefa Serinka (1900–1974), rozčleněné do 18 kapitol a doplněné epilogem Jana Tesaře a dokumentárními přílohami.

Životopisné vzpomínky Heleny Maršíkové, narozené v Roztoce na Podkarpatské Rusi, která prošla několika koncentračními tábory.

Životopisná a zároveň etnologicky velice zajímavá vyprávění romské osobnosti Eleny (Ilony) Lackové.

Pokračování komiksu Rodinné tajemství (Triáda 2015).

Povídky a novely v souboru pojmenovaném podle nejdelší a nejzávažnější z nich Čekání v zástupu vznikaly ve druhé polovině šedesátých let 20. století a počátkem let sedmdesátých.