osobnosti a osudy

Publikace přináší první komplexní zpracování osudů všech 889 československých občanů, kteří byli v letech 1933 až 1945 popraveni v Drážďanech.

Příběh dvou odbojářů a jejich dětí, které po desetiletích spojila fotografie s mladou dívkou.

Bruno Schulz (1892–1942) patří k nejpozoruhodnějším postavám světové kultury 20. století. Benjamin Balint sleduje Schulzův život od dětství a prvních literárních a výtvarných pokusů až k tragickému konci.

Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.

Vzpomínková kniha Petrušky Šustrové přináší osobní svědectví o událostech, o nichž je někdy těžké mluvit a ještě těžší si je lze dnes představit: Výslechy na Státní bezpečnosti, neustálá šikana, konspirace, vězení, ale také zákulisí českého disentu.

Josef Bobeš Rössler popisuje ve svých pamětech život v českém kulturním undergroundu 70. let. Jeho kniha je svědectvím o nezávislé kulturní komunitě, ze které vzešly výrazné osobnosti či skupiny české literární, výtvarné anebo hudební scény.

Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi.

Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly.

Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.

Vzpomínky legendární postavy českého undergroundu.

Korespondence Ingeborg Bachmannové a Paula Celana počíná v roce 1948, v době jejich prvního setkání a odloučení, a na největší intenzitě nabývá o devět let později, kdy pro ně znovu nastává „čas srdce“.

Kniha Otakara Michla řečeného Alfréd je dalším významným svědectvím o českém undergroundu, a to od počátku sedmdesátých let až po jeho živou současnost.

Korespondence básnické dvojice Holan-Zedníček z let 1940-1977: 240 dopisů, doplněných poznámkovým aparátem, bohatou obrazovou přílohou, dosud nepublikovanými básněmi a doslovem Miloše Doležala.

Kniha, kterou Šavrda psal miniaturním písmem na toaletní papír a z vězení ji tajně vynesl jeho advokát, je přímým pokračováním titulu Vězeň č. 1260. Ostrov v souostroví čtenáři poodhalí poměry v komunistické věznici v Ostrově nad Ohří.

Rozhovory známé publicistky Petrušky Šustové se čtyřiceti českými překladateli. Čtenáři se zde dozvědí o řadě zajímavých knih a jejich autorech.

Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Infoch) 1978-1992.