historické prameny a historiografie

Rukopis Pamětihodnosti panství Náchod sepsaný v roce 1842 dlouholetým panským důchodním Janem Müllerem (1773–1861), představuje mimořádné svědectví o životě na jednom z nejvýznamnějších východočeských panství přelomu 18. a 19. století.

Autor v obsáhlé monografii analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl,...

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století.

Kniha představuje dějiny Kyjevské Rusi od jejích počátků až do 13. století. Práce uvádí základní soubor pramenů a soudobé odborné literatury k dané problematice a seznamuje čtenáře s vývojem východní Evropy od nejstarších dob až do mongolského vpádu.

Raně středověký spis Jeskyně pokladů se těšil v křesťanském Orientu velké oblibě, pravděpodobně pocházel ze Sýrie z okruhu školy svatého Efréma. Arabská verze z 9. století, jejíž překlad přinášíme, je zasazena do rámce pseudoklementinských spisů.

Publikace nabízí překlady originálních textů, které vznikly v 11. - 12. století ve východoslovanském prostoru. Jedná se o díla staroruské literatury do češtiny dosud nepřeložená nebo s překlady zastaralými.

Dějiny poměrně rozsáhlé historické knihovny, uložené v kukském hospitalu, patří k mnoha bílým místům v minulosti známé východočeské barokní lokality.

Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.

Kniha Andrease Müllera představuje vůbec první novodobou publikaci o Svaté hoře v češtině. Autor v ní přehledně popisuje historii Athosu od vzniku mnišského osídlení až do renesance místního klášterního života v posledních desetiletích.

Do roku 1959 byla jediným uceleným svědectvím o conquistě vítězná kronika španělských dobyvatelů. Až mexický antropolog a historik Miguel León-Portilla shromáždil texty původních obyvatel, přeložené z jazyka náhuatl Ángelem Maríou Garibayem, a zpřístupnil

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.

Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.

Původní řecký text, jeho překlad do češtiny a doprovodná studie, v níž se autor snaží zodpovědět řadu otázek.

Monografie o dějinách polské historiografie zcela jistě zaujme odbornou veřejnost, stejně dobře ovšem může doplnit kontext bádání mnoha vědeckých pracovníků.

Kniha Jak se píšou dějiny je především rozsáhlou demystifikací iluze, že historiografie je přísná a exaktní věda, odkrývající zákonitosti dějin.

První kolektivní pokus zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech.

Kniha do neuvěřitelných podrobností rekonstruuje každodennost v jednom z center středověké Rusi. Je to kniha opravdových příběhů.

Autor v knize otevřeně popisuje své rozčarování z bezohledných mocenských ambicí Hitlera a jeho spolupracovníků a jejich bezskrupulóznost.

Vybrané pasáže ze starých pamětí a kronik jsou čtivým a barvitým líčením každodennosti života našich předků v příhraničním regionu na kladském pomezí v 18. a 19. století.