filosofie a náboženství

Magické rituály, různí bohové, život v souladu s přírodou, ale i krvavé oběti a uctívání ďábla. Nejen to se člověku vybaví, když se řekne pohanství. Pro křesťany bylo po staletí předmětem teologických disputací a synonymem falešného náboženství.

Kniha Dopisy papeži rozvádí některé myšlenky autorova Odpoledne křesťanství a tvořivě navazuje na výzvu papeže Františka k synodální reformě křesťanství.

Kniha navazuje na soubor postních a velikonočních kázání pronesených v pražské akademické farnosti v době první vlny pandemie koronaviru a vydaných pod názvem Čas prázdných kostelů. Také během druhé vlny nákazy hovořil autor často pouze před kamerou.

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost.

Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...

Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti.

Kniha přináší soubor kázání a zamyšlení z podivuhodných Velikonoc roku 2020. Jednotlivá zastavení, která byla přenášena on-line z prázdného kostela Nejsvětějšího Salvátora, reflektují nejvýznamnější křesťanské svátky s ohledem na dobu pandemie.

Soubor dvanácti studií z pera kolegů a přátel prof. PhDr. Petra Sommera, DrSc., je sondou do dějin christianizace Čech a Moravy od raného středověku do počátku 16. století.

Autor obrací svou hlavní pozornost na přelom 19. a 20. století, kdy se v českém prostředí zvětšují možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře.

Sborník, který vychází u příležitosti 70. narozenin Tomáše Halíka, spojuje nemálo českých i zahraničních autorů.

Benediktinský mnich Anselm Grün a český filozof náboženství Tomáš Halík, kteří patří k nejčtenějším autorům současné spirituální literatury v Evropě, napsali společnou knihu.

Sám Jan Amos Komenský, velký příznivec prorockých zjevení, uvedl, že v možnost nových revelací prý zpočátku ani nevěřil, hluboce na něj zapůsobila až bezprostřední setkání s Kryštofem Kotterem a s Kristinou Poniatowskou.

Texty Tomáše Halíka od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní stav společnosti.

Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.

Jedenáct studií zabývajících se historií a kulturou benediktinského řádu. Působení benediktinů bylo pro střední Evropu důležité v mnoha směrech.

„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.

Páté číslo periodika Dějiny a současnost je věnováno 1150.výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu.

Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska.

První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu.

Dílo pochází z osmdesátých let 13. století a je vlastně historií psanou pro rozptýlení.