filosofie

Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají. Moderní člověk už není pyšným Prometheem, ale bytostí, která se cítí méněcenná vůči tomu, co sama vytvořila.

V liberální interpretaci se dějiny jeví jako proces osvobozování člověka od toho, co se z různých příčin stavělo do cesty jeho plného rozvoje.

Třetí díl Církevních dějin přináší syntetický pohled na vývoj křesťanských církví v 19. století, od Velké francouzské revoluce do počátku první světové války.

Čtyři pojednání věnovaná nejslavnějším obdobím a nejproslulejším představitelům řecké a římské historie (O Štěstěně Římanů, O Štěstěně či Zdatnosti Alexandra, Proslavili se Athéňané více ve válce než v umění?).

Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky.

První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878–1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“.

Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla.

Kniha sleduje méně známé, ale mimořádně důležité intelektuální dějiny Ukrajiny 19. století skrze pojem „excepcionalismus“ – ideu národní výjimečnosti, která se obvykle spojuje s americkým politickým myšlením, zde však získává nový, nečekaný kontext.

Morálka práva je stěžejním dílem poválečné právní filosofie, které kritizuje právně pozitivistické a legalistické myšlení.

Publikovaný spis přináší Aristotelovo učení o principech neboli počátcích výkladu přírody a podrobný rozbor pojmů náhody, nutnosti, samovolnosti a příčiny.

Argumentačně sevřené a myšlenkově subtilní, psané ve druhé půli roku 1934, tvoří přehlížené jádro písemného odkazu aktivistky a myslitelky Simone Weilové (1909–1943) a zasluhují včlenit do nejužšího kánonu klasiků politického myšlení.

V této knize podává Leonard Peikoff, přední znalec myšlení Ayn Randové, ucelený výklad její filozofie.

O jaké jistoty se dnes můžeme opřít při úvahách o světě? „Filozofie předpokladů“ je myšlenkový projekt, který tyto jistoty hledá.

Každý se chce dožít vysokého věku. Nikdo ale nechce být starý.

Ačkoliv to tak stále není chápáno, je stav single – tedy stav, kdy člověk žije sám – normální, dobrý a plnohodnotný způsob života. Kniha nabízí k dané tematice řadu podnětů a cvičení vycházejících z ignaciánské perspektivy.

Krátce po Hitlerově nástupu k moci začala německá novinářka Charlotte Beradt tajně shromažďovat sny obyvatel nacistického Německa.

První český překlad méně známého díla jedné z nejvýznamnějších osobností evropské politické filosofie 19. století je doplněn obšírnými komentáři Ivo Budila, Jana Kellera a Gertrudy Himmelfalberové.

18. prosince 1728 vyšel Druhý díl Bajky o včelách. Na rozdíl od Prvního dílu nešlo o kompilací rozličných textů různých žánrů, jejichž sepsání by trvalo čtrnáct let.

Kafku už jsme viděli tolikrát. A i když jsme ho možná nikdy nečetli, jeho černobílý portrét nás stejně někde potká: na hrnku, magnetu, deštníku…
Jak ale vyprávět o Kafkovi jinak? Co ještě říct o někom, o kom už bylo řečeno tolik?