Monografie se věnuje církevním dějinám první československé republiky v dvacetiletí od vzniku státu v roce 1918 do tragických událostí Mnichova v září 1938.
Reinhard kardinál Marx, arcibiskup mnichovský a freisinský, se v novém, provokativním textu Církev přežívá zamýšlí nad situací katolické církve v dnešní době a zasazuje se o její pokrokové proměny.
Od sametové revoluce je Tomáš Halík stálicí naší veřejné scény. Muž mnoha profesí a zájmů, plodný autor; téměř barokně-renesanční osobnost. Pro mnohé autorita ve věcech křesťanského života.
Kniha se zabývá tematikou antidemokratických
a nacionalistických tendencí v prostředí
českého a německého katolicismu
v Československu v meziválečném období.
Od původního významu řeckého slova "evangelium" (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami.
Kniha přináší přehled praktických a realizovatelných morálních zásad sexuální a vztahové výchovy. Stabilita vztahů totiž netrápí jen dospívající děti z křesťanských rodin, ale i děti nevěřících rodičů.
Autorka se distancuje od tradičního výkladu životopisů starověkých světců jako něčeho antierotického nebo neerotického a odhaluje v nich vzkvétající ars erotica.
Jako první česká publikace přináší kniha základní přehled dějin františkánských misií v Číně od prvních katolických vyslanců do Mongolské říše v polovině 13. století až do Velké perzekuce na konci 18. století.
Dějiny filosofie od archaického Řecka do konce evropské renesance sledované v kontextu dějin vědy, náboženství a kultury jako celku. Na rozdíl od jiných dějin filosofie je zde kladem důraz na dobový rámec výkladu filosofických nauk.
Xavier Léon-Dufour, jeden z nejvýznamnějších moderních biblistů, vytvořil ve spolupráci s dalšími francouzskými vědci promyšleně koncipované encyklopedické dílo.
Manualník aneb Jádro celé Biblí svaté je promyšleně pojatý výtah z biblických knih, který Komenský zpracoval pro potřeby svých krajanů v exilu. Byl zamýšlen jako náhrada za nesnadno dostupnou Bibli kralickou.
Čtvrtá část Herderových „Křesťanských spisů“ (1794–1798) představuje jedno z nejkonciznějších a nejkrásněji napsaných shrnutí jeho náboženského myšlení.