Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
Historický román Čekání na konec tmy volně navazuje na předchozí Galíkovu knihu Soud i odpuštění, jehož hrdina byl za své činy v přelomové době po Bílé hoře podroben soudu ze strany veřejného mínění i vlastního svědomí.
Román lze situovat do chorvatského prostředí konce 20. století, ač se v textu neobjevují žádné místní názvy a téměř ani žádná jména postav, snad ve snaze o obecnější výpověď.
Touto knihou navázal Andrzej Stasiuk na knihu esejů Moje Evropa. V Cestou do Babadagu tak znovu otevírá a rozvíjí téma středoevropského „zeměpisu“. Texty jsou automobilovými deníky z krajin, „kam ještě nikdo nedojel, a tím spíše se nikdo nevrátil".
Tímto svazkem se představuje čtenářům chystaný projekt Spisů Vladimíra Körnera. Obě přítomné novely - Psí kůže a Kámen nářku - mají společné dobové téma, jsou jim příbuzná i hledání sebe sama a smyslu existence na pozadí mnohdy ne-lidských událostí.
Výbor z aforismů a jemně ironických fejetonů. Texty se věnují velmi různorodým tématům: politické scéně, kultuře, autorovu rodnému městu Olomouci či zážitkům ze zahraničních cest.
Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.
Povídková kniha slovinského autora. Najdeme v ní vše, co se na něm cení - smysl pro zkratku, osobitý humor a nenapodobitelná schopnost absolutního zvratu v příběhu. Tedy silný moment mnohdy až absurdního překvapení.
Tímto svazkem se představuje čtenářům chystaný projekt Spisů Vladimíra Körnera. Obě přítomné novely - Psí kůže a Kámen nářku - mají společné dobové téma, jsou jim příbuzná i hledání sebe sama a smyslu existence na pozadí mnohdy ne-lidských událostí.
Fantaskní alegorie nazvaná Podivínsko je jako nastavené zrcadlo. Všechno je jinak než v našem bezpečném, reálném, zaběhaném světě, a zároveň je nám vše povědomé. Královská zábava pro všechny dospělé, kterým ještě v koutku duše uvízl kousíček dětství.
