poezie

Spisovatelka (nar. 1983), která se dotkla mnoha kreativních oborů, je v poslední době publiku známa spíše jako prozaička. Poezie, kterou kdysi začínala, ji však dál provází jako ponorná řeka a přináší nové plody.

Poezie proudícího času, jímž se okřídluje lidské bytí

Básně J. H. Krchovského (nar. 1960), jednoho z nejvýraznějších tvůrců vzešlých z pražského undergroundu, se staly kultovními a některé doslova zlidověly.

Básník (nar.

Rozsáhlá mozaika kratších próz, v nichž se prolíná bizarní s každodenním, dějinné s intimním, groteskní s tragickým.

Poezie mikulovsko-brněnské básnířky Eli Hondl (nar. 1995).

Třetí sbírka Davida Vody (nar. 1976), básníka a historika umění, je jako spirála, která se napíná, smršťuje, roste. Jeho poezie pulzuje od hmotného k duchovnímu a zpět.

Zábavná veršovánka k usínání s půvabnými ilustracemi Emilie Dziubakové.

Souhrnná edice výrazné osobnosti české poezie devadesátých let minulého století

Vít Slíva (nar. 1951) patří ke kmenovým autorům Hosta a nejvýznačnějším českým básníkům.

Dvojjazyčná sbírka debutující brněnské básnířky Lucie L. Fišerové představuje imaginativní nahlédnutí vnitřní spirituality i nevšední tělesnosti textu.

Autorský výbor básníka a redaktora Martina Stöhra (nar. 1970) je komponován ze tří jeho nejstarších sbírek (Teď noci, Hodina Hora, Přechodná bydliště), které jsou dnes už obtížně dostupné.

Čtvrtá básnická sbírka Josefa Kučery (nar. 1978) sahá do různých pater osobní, rodové i kulturní paměti, ale také básnické imaginace — a na světlo vynáší stejnou měrou objevy i otázky.

Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman

Odvaha odhalit ty nejprostší city a myšlenky působí v záplavě ponurých vizí osvěžujícím dojmem a jako zjevení.

Nová kniha básní Adama Borziče představuje hravou meditaci, která přetváří vnitřní i vnější svět v obrazy plné barev, paradoxů a hlubokého citu.

Klíč ke sbírce se nachází v „lesních básních“, inspirovaných rytmem sadby stromů. Sám autor napovídá: „Jistý čas jsem býval lesním dělníkem a paní les byla mojí milou. Dubnová rána se zakarpatskými dříči byla nezapomenutelná.

Cosi je tu zraňováno, cosi tu bolí a cosi se tu hojí. Básně jako chůze přes vyvřeliny škrapového pole.

Exkluzivní publikace, kterou můžete využívat nejen jako klasický plánovací diář, ale i jako zápisník či deník.