česká

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává v pozadí.

Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu.

Kniha představuje výbor esejů, které Jiří Pehe publikoval v různých periodikách mezi roky 2011 a 2015. Jejich ústředním tématem je myšlenka, že jsme svědky i aktéry zásadní proměny západní civilizace, tak jak ji známe od doby osvícenství.

Svazek Bernhardových řečí, rozhovorů a fejetonů ukazuje „veřejného Thomase Bernharda“, tj. shromažďuje podle chronologického řazení jeho žurnalistické práce a veřejná vyjádření.

Marná léta učednická, zahrnující šest kapitol, jsou svědectvím o intelektuálním vývoji brilantního esejisty Améryho v průběhu zhruba čtyřiceti let.

Pojednání o původu jazyků Jeana-Jacquesa Rousseaua (1712-1778) vychází v českém překladu poprvé. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše.

Svazek představuje soubor raných próz Thomase Bernharda, které vznikaly na sklonku padesátých let, z nichž některé publikoval pouze časopisecky či v literárních přílohách německých novin.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot.

Soubor Bernhardových nejranějších povídek - většinou novinových příspěvků z let 1950-1956 - je poprvé takto souhrnně představen čtenářům.

Kniha je souborem esejů, které politolog a spisovatel Jiří Pehe publikoval v letech 2003-2010 převážně v různých periodikách.

Rakouský esejista a spisovatel s hlubokým vztahem k francouzské kultuře a osobní zkušeností z holocaustu analyzuje z existenciálních hledisek otázku sebevraždy.

Bernhardova novela Na výšinách patří k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. Osmadvacetiletý autor tu ve zkratce vyslovuje vše, co se ho bytostně dotýkalo a čím trpěl jako opuštěný mladý muž.

První vydání nedávno nalezeného beletristického textu rakouského autora. Obsahuje jeho komentáře k udělení celkem devíti významných literárních ocenění. Vyznačuje se typicky bernhardovskou sebeironií a komikou, jakož i sarkasmem.

Esej Jeana Améryho O stárnutí vychází z duchovního prostředí existencialismu a ani čtyřicet let od prvního vydání neztrácí aktuálnost; každý z nás, pokud se nestane statistickou výjimkou, dříve či později zestárne.

Tři krátké Bernhardovy prózy spojuje společné téma sebetrýznivého požitku lidského údělu.

Kniha francouzského esejisty a sociálního myslitele, jehož zkoumání soudobých jevů současného individualismu se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho současného života, respektive projevů soudobé západní civilizace.

Soubor povídek Thomase Bernharda (1931 až 1989) nastoluje všechna ústřední témata a postupy autorovy tvorby: problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce.