Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989. Occupy Wall Street, M15/Indignados, protesty v Rusku, arabské i evropské jaro, ...
Kniha esejů, ve kterých autor zprostředkovává nevšední zkušenosti a postřehy z pětiletého pobytu na Nové Guinei. Tento ostrov je stále ještě pokryt téměř nedotčenými tropickými pralesy a osídlen tradičními kmenovými společnostmi.
Bohatě ilustrována a mnohovrstevnatá kniha otevírá brány k dalším knihám a textům, které odrážejí kolektivní indo-evropskou zkušenost. Je to pomalá a promyšlená kniha, kterou na konci psali a kreslili jiní autoři než na začátku.
Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině.
Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Sborník esejí norského antropologa, který se věnuje široké paletě témat (etnicita, acionalismus, kulturní komplexita, politika identit, multikulturní identita, etnický konflikt).
V souboru drobných, jemně ironických esejů zkoumá Viktor Šlajchrt pokrmy i nápoje zejména z hlediska kulturní historie, ale všímá si i jejich současných mediálních obrazů. Ochutnávání se v jeho pojetí stává básnickou a filosofickou zkušeností.
Výbor autorových rozhovorů, esejů, přednášek a článků z let 2004 až 2005. Soustřeďují se hlavně na tři témata: novinářskou etiku, estetiku a míru poškození našeho jazyka či sémantickou inovaci.
Třinácté století je ve střední Evropě dobou mimořádných společenských změn. Jedna z těch největších, zasahujících do struktury osídlení i společnosti souvisí se zakládáním měst a vznikem městského „stavu“, vyvíjejícího se k samostatné sociální vrstvě
Kdesi na „konci světa“, v Krugueru, v malé patagonské vísce, zasazené do kouzelné horské scenerie, se začínají dít nepochopitelné věci… Dvacátého sedmého června roku 1987 vesnici zachvátí „duch hromadného šílenství“ .
V rozsáhlém filozofickém eseji Člověk revoltující, který znamenal definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a levicovými intelektuály, si autor klade dodnes znepokojující otázky: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a aut