Výsledek pro: Vrač

Publikace je studií o životě a díle skladatele J. B. Foerstera. Kniha je doprovázena bohatou obrazovou přílohou na křídovém papíře.

Nejvýznamnější dílo předního sovětského disidenta žijícího v současnosti ve Velké Británii. Formálně je kniha zarámována vzpomínkou na autorovo neočekávané propuštění v prosinci 1976.

Kniha Blahoslava Havránka zachycuje autentické vzpomínky pamětníka, rodáka ze Svaté a milovníka křivoklátského kraje, který očima svého dětství poodkrývá události na Berounsku od roku 1939.

Nová fakta k nejzáhadnější vraždě českých dějin!

Legendární detektiv pražské mordparty Jan Štoček stojí za vyřešením zásadních tuzemských kriminálních případů, mezi které patří sériový vrah Ivan Roubal nebo Orlické vraždy.

Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.

Senátor, poslanec, národohospodář, družstevní pracovník, publicista, mecenáš, filantrop, funkcionář mnoha spolků a organizací, církevní reformátor, arcibiskupský a biskupský kandidát, ale především katolický kněz na jihočeském venkově.

Tragický příběh jedné z největších ženských postav našich dějin.

Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu. Zcela unikátní příběh o lidské nenávisti, ideologické zaslepenosti, naprostém odporu k odlišnosti názoru a až zločineckému způsobu uvažování. Člověkem označovaným za vraha generála Heliodora Píky je prokurátor JUDr. Karel Vaš. Nebyl však sám...

Knihu, vycházející při příležitosti 45. výročí úmrtí Vratislava Blažka, doprovází množství obrazových dokumentů, z nichž některé jsou tiskem zveřejněny vůbec poprvé.

Ve vzpomínkové knize Budu-li míti kliku se Vlastimil Hort vrací ke svým šachovým začátkům i důležitým milníkům osobního života.

České zločiny z 90. let. Populární podcast Josefa Klímy se vrací v knižní podobě!

Autobiografie akademické malířky, přeživší holocaustu, Helgy Hoškové-Weissové je vpravdě fascinující čtení. Vzpomíná na své idylické dětství v předválečné Praze, na své rodiče, prarodiče a širší rodinu. Příběhy těch, kteří se již nikdy nevrátili ...

Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.

Autorka Pavlína Lerchová se ve své knize vrací k událostem starým 20 let, kdy jí zemřela prvorozená dcera Věruška. Dívenka trpěla raritním kožním onemocněním, zvaným PLEVA syndrom, kterému nakonec podlehla.

Autor se ve vzpomínkách vrací do dětství, které narušila první světová válka a bolševická revoluce v SSSR. V jedenácti letech se svými rodiči emigroval do Estonska, strastiplná pouť byla poznamenána dokonce smrtí autorova bratra a sestry.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.

Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.

Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční - vznikl k jeho pětaosmdesátinám.