Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.
Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.
Monografie vydaná Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Universität Stuttgart je věnována problematice náboženského násilí, k němuž docházelo během 15. – 18. století jak v českých zemích, tak také šířeji ve středoevropském prostoru.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
V knize Zrození státu se čtenář dozví, co dnes badatelé soudí o vzniku a stabilizaci nejstarší státnosti v prvotních civilizačních ústředích Starého světa - Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.
Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu.
Kniha Trhlina v dějinách je příspěvkem do dnes již rozsáhlého souboru děl o holocaustu. Francouzský kulturní historik Enzo Traverso se však termínu „holocaust“ vyhýbá a s diskursivní přísností hovoří o židovské genocidě.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno.
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?
Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.
